Spiegel: Stále více členů německých lidových církví nevěří v Boha

Ze světa / juml / ČTK/red / 23. dubna 2019 18:29

Berlín - Stále více členů německých lidových církví – evangelické a katolické – už nevěří v Boha. Mezi katolíky jich o jeho existenci není přesvědčena čtvrtina, mezi protestanty dokonce třetina. Skeptičtí jsou Němci podle průzkumu veřejného mínění pro magazín Der Spiegel i k dalším základům církevního učení.

„Miliony Němců, kteří se pozoruhodně stále považují za křesťany, se vzdálily daleko od horkého jádra víry s jeho tajemstvími a záhadami,“ shrnuje výsledky průzkumu magazín, podle něhož počet křesťanů, kteří odmítají základní církevní dogmata, v posledních letech stoupá.

Zatímco v roce 2005 věřilo v Boha 85 procent katolíků a 79 procent protestantů, nyní je jich jen 75 procent, respektive 67 procent. O tom, že je Ježíš Božím Synem, je přesvědčeno 63 procent katolíků a 57 procent protestantů.

Skeptičtí jsou němečtí věřící i k dalším těžko odmyslitelným stavebním kamenům svých náboženství. Z katolíků, kteří věří v Boha, jich jen 61 procent věří, že Ježíš vstal z mrtvých. U stejné skupiny protestantů jich je ještě o tři procentní body méně.

Pochybnosti dávají najevo také, pokud jde o trojjedinost Boha, existenci andělů nebo život po smrti. V ten věří 53 procent katolíků a 41 procent protestantů. V roce 2005 jich bylo ještě 65 procent, respektive 49 procent.

O existenci Ďábla je mezi všemi dotázanými přesvědčeno 26 procent lidí a o pekle jako místě trvalého zatracení dokonce jen procent 13.

Der Spiegel výsledky průzkumu interpretuje i tak, že řadě Němců stále imponuje morální učení Ježíše a jsou rádi součástí církevní komunity, která přispívá ke stabilitě v jejich životě, ale pro své přesvědčení už nepotřebují nadpřirozeno.

V Německu se zhruba 28 procent obyvatel označuje za katolíky, dalších 26 procent za protestanty. Dohromady tyto dvě skupiny čítají 45 milionů lidí.

Magazín Der Spiegel, který založil v roce 1947 Rudolf Augstein a jehož byl po řadu desetiletí šéfredaktorem, se kromě svého dobrého žurnalistického standardu vždy vyznačoval tvrdou a nesmlouvavou kritikou náboženství, zejména křesťanství. To plati do jisté míry i dodnes. Není bez zajímavosti, že na přání rodiny měl v roce 2002 Rudolf Augstein církevní pohřeb v hlavním chrámu sv. Michaela v Hamburku, což vyvolalo v kontextu životního příběhu zesnulého v Německu velkou pozornost.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře