Všetaty, Praha – Češi si v neděli 19. ledna připomněli úmrtí Jana Palacha před 51 lety. Tomáš Halík večer předsedal v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze liturgii k uctění jeho památky. Dvacetiletý vysokoškolský student zemřel 19. ledna 1969. V nemocnici podlehl zraněním, která si způsobil o tři dny dříve sebezapálením na Václavském náměstí. Protestoval tím proti potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
U pamětní desky před Národním muzeem uctili Palachův odkaz také předseda Senátu Jaroslav Kubera a místopředseda horní komory Parlamentu Jiří Oberfalzer (oba ODS). Kubera ČTK řekl, že vzpomínka na leden 1969 je pro něj osobní, protože Palach byl jeho vrstevník. Palachova oběť podle něj nebyla zbytečná.
Palacha si v den 51. výročí jeho protestu připomněli také akademici a desítky studentů na nádvoří Karolina, sídle rektora Univerzity Karlovy. Palach studoval na Filozofické fakultě UK. Ve čtvrtek vpodvečer si památku Palacha připomněly i desítky lidí na Václavském náměstí. Lidé a politici přicházeli také k Palachovu hrobu na Olšanských hřbitovech.
V sobotu si Palachův odkaz připomněli lidé ve Všetatech, kde student žil a kde je dnes jeho památník. Expozice spravovaná Národním muzeem je tam otevřená od loňského října. Tvoří ji dvě části. První je rodný dům, druhou je nová budova s multimediální expozicí a autentickými předměty, které měl Palach s sebou 16. ledna na Václavském náměstí ve chvíli, kdy se zapálil.
V Praze Palachův čin připomíná kromě pomníku v chodníku u kašny Národního muzea a památníku na Alšově nábřeží také Palachův pylon stojící před budovou bývalého Federálního shromáždění. Letos v prosinci by měla být dokončena bronzová plastika Plamen, která bude osazena na tento třicetimetrový ocelový sloup. Jen málokdo donedávna věděl, že sloup byl v 70. letech zamýšlen jako připomínka Palachova činu. Autorem pylonu byl Karel Prager, pravý smysl památníku zamlčoval. Na nové plastice pracuje sochař Antonín Kašpar.



