Při vzpomínce na 400. výročí staroměstské exekuce zazní i skladba jednoho z popravených

Domácí zpravodajství / kir / ERC, red. / 16. června 2021 10:15

Praha - Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví v ČR zvou k připojení se k ekumenické modlitbě s uctěním památky 27 popravených představitelů stavovského povstání. Ekumenická modlitba se bude konat u příležitosti 400. výročí staroměstské exekuce v pondělí 21. června na Staroměstském náměstí v Praze od 18:00 hod. Organizátoři prosí o dodržování aktuálně platných protiepidemických opatření. Po skončení oficiální části, bude příležitost pro všechny, kdo se chtějí připojit ke vzpomínce, aby se pomodlili a položili svíčku na místo popravy. Opatství VENIO - Klášter benediktinek na Bílé Hoře pak již v neděli 20. června pořádá při této příležitosti ekumenickou pouť. Od 21:00 pak bude na Staroměstském náměstí promítán film o Janu Amosi Komenském "Jako letní sníh".

Popravení představitelé stavovského odboje na Staroměstském náměstí jsou považováni za mučedníky, kteří položili své životy pro víru v Krista, hodnotu svobody a svoji vlast, uvádí pak zástupci Církve československé husitské. „I když se události minulosti nedají posuzovat našimi hledisky pro jejich časovou vzdálenost a jinou mentalitu, přesto je možné je posuzovat hledisky křesťanskými. Události popravy na Staroměstském náměstí dokládají dobový náboženský fanatismus, který nerespektuje názory druhých, jejich svobodu a nemá v posledu úctu ani k lidskému životu. Krutost a hrůza takového jednání zcela odporuje křesťanským zásadám a postojům… K náboženství a k víře nelze nikoho nutit násilím, neboť se jedná o svobodu člověka, který se má samostatně rozhodovat pro cestu k Bohu“, jak to vyjádřil v závěru svého zamyšlení patriarcha – správce Církve československé husitské Tomáš Butta.

„Bělohorská porážka českých stavů, poprava takzvaných sedmadvaceti českých pánů a následná rekatolizace jsou dodnes bolavým místem českých dějin“, říká k tomu generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš a dodává: „dnes ale žijeme v jiné době a ekumenické vztahy mezi křesťany různých vyznání jsou nejlepší, jaké kdy byly. Nechceme proto této památky využívat k rozněcování starých křivd, ale spíš ke společnému vyznání vin a prosbě za lepší společnou budoucnost.“

Během ekumenické modlitby, kterou povede předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a delegát pro ekumenismus a mezináboženský dialog České biskupské konference a biskup plzeňský Tomáš Holub, zazní kajícné modlitby, prosba o smíření a v rámci pietního aktu budou čtena i jména všech popravených. Symbolicky také zazní vokální skladba Ti, kteříž doufají v Hospodina (Qui confidunt in Domino), jejímž autorem je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jeden z popravených.

Naše éra žádá autentickou osobní víru, která se učí číst znamení doby. Výročí staroměstské popravy je výzvou k očistě křesťanů všech církví u nás od pokušení stavět svoji minulost do lepšího světla a pouze poukazovat na chyby těch druhých,“ říká k tomuto výročí pomocný biskup pražský Václav Malý.

Ekumenická rada církvi k výročí popravy vydala i následující prohlášení:

"S bolestí si v těchto dnech připomínáme vyvrcholení českého povstání – popravu většinou protestantských vůdců boje za udržení vzájemného respektu a tolerance v zemích Koruny české.

Po téměř dvou stoletích, kdy protestanté a římští katolíci dokázali žít ve společných zemích v respektu a relativním míru, začal zápas, který vyvrcholil Staroměstskou popravou. Zápas o spoluvládu šlechty s panovníkem proti povstávajícímu absolutismu. Zápas nutnosti dorozumívání se různých přístupů k víře i způsobu vládnutí. Tak skončilo období, kdy se ku prospěchu národa vzájemně snášely oficiálně uznávané skupiny nekatolíků s římskokatolickou vládou, reprezentovanou panovníkem i význačnými katolickými rody a římskou církevní hierarchií. Nastoupila vláda absolutistického panovníka jediného vyznání, která vyžadovala poddání se všech vrstev obyvatelstva jedinému způsobu víry, a to římskokatolickému.

S bolestí vyznáváme jako hřích, že vinou našich předchůdců byl v zemích Koruny české zažehnut strašný požár třicetileté války, kdy Evropa v důsledku válečných operací, hladu a nemocí přišla o miliony obyvatel. Výsledkem tohoto v pravdě světového konfliktu nebyly územní zisky, ani vítězství jedné z válčících stran. Na České země krutě dopadla dohoda „cuius regio, eius religio“ bezprecedentní ztrátou množství vynikajících jednotlivců i celých rodů. Nepodařilo se vnést do Evropy zkušenost vzájemné tolerance, kterou lidé v Čechách zakoušeli po dlouhou dobu, toleranci, která se ukázala životaschopná i prospěšná všem stranám.

V současnosti, po 400 letech marných pokusů o dominanci jednoho nad druhými víme, jak je tato tolerance důležitá pro nás, křesťany všech denominací. Zakoušíme, že i názory, které zprvu nemůžeme přijmout, nás v trpělivém rozhovoru mohou posunout kupředu při hledání společné cesty.

Již v listopadu 2020 jsme na místě památné bitvy na Bílé hoře a u smírčího kříže deklarovali, že jediným spojovatelem našeho směřování je Ježíš Kristus. Vzal na sebe naše hříchy vzájemného povyšování a netolerance, abychom mohli jít cestou jeho jednoty, tak jak se modlil ve své velekněžské modlitbě (Jan 17).

Dnes, a stejně tak i v čase který je před námi, chceme společně žít jeho láskou, která přijímá všechny, kdo k němu přicházejí s pokorou."

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře