Papež se na ostrově Lesbos setkal s migranty, pochválil řeckou vládu a kritizoval lhostejnost Evropy

Ze světa / kir / ČTK, cirkev.cz, red. / 6. prosince 2021 15:37

Atény, Lesbos - Papež František se v neděli po pěti letech vrátil na řecký ostrov Lesbos. V tamním uprchlickém táboře se setkal s běženci, kteří zde žijí i dlouhá léta. Ve svém projevu opět zkritizoval lhostejnost a sobeckost Evropy, která podle něj "odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti", uvedla agentura AP.

"Středozemní moře, které po tisíciletí sbližovalo různé národy a vzdálené země, se nyní stalo ponurým hřbitovem bez náhrobků. Nenechme, aby se naše moře - mare nostrum - proměnilo v pusté moře smrti - mare mortuum," prohlásil papež. "Prosím, zastavme toto ničení civilizace," dodal.

Po táboře, kde migranti žijí v bílých obytných kontejnerech OSN, se František procházel bez roušky, místní děti hladil po hlavách a ochotně pózoval pro fotografie. "Přijel jsem, abych viděl vaše obličeje a podíval se vám do očí. Očí plných strachu a očekávání, očí, které viděly násilí a chudobu, očí zmáčených množstvím slz," řekl směrem k přítomným migrantům. V táboře žije asi 2200 žadatelů o azyl ve velmi obtížných podmínkách. 

Papež nicméně poděkoval i řecké vládě a dobrovolníkům na všech úrovních, kteří v otázkách migrace vyvíjejí nesmírné úsilí. Neopomněl podpořit místní úřady na ostrově Lesbu a Řecko, které dlouhodobě žádá pomoc a sdílené snahy s Evropskou unií. Zmínil se rovněž o přetrvávání podmínek nehodných člověka v mnoha táborech a na státních hranicích. Evropský světadíl, který se ve světě hrdě hlásí k lidským právům, by měl prvořadě zajistit důstojnost každého člověka, podotkl.

Ostrov Lesbos pontifex navštívil už v roce 2016, prošel si tehdy nechvalně proslulý uprchlický tábor Moria, setkal se se stovkami uprchlíků a s některými i poobědval. Zároveň s sebou odvezl do Říma tři syrské muslimské rodiny, celkem 12 lidí, z toho šest dětí.

V letech 2015 a 2016 dorazilo z Turecka do Řecka více než jeden milion migrantů, většinou utíkajících kvůli válečným konfliktům v Iráku a Sýrii. Právě Lesbos byl tehdy nejvytíženějším místem, kde se žadatelé o azyl hromadili. Přeplněný a naprosto nevyhovující uprchlický tábor Moria zničil v loňském roce požár.

Současní obyvatelé tábora, z nichž mnohým se během čekání na udělení azylu narodili potomci, doufali v podobné gesto. "Příjezd papeže je pro nás požehnáním, doufáme, že nás vezme s sebou, tady nás čeká jen utrpení," uvedla pro agenturu AP Enice Kiaku z Konga, jejíž dvouletý syn se narodil na Lesbu. Ona ani malý Guilain nemají žádné doklady totožnosti a na ostrově uvázli. Žádný přesun uprchlíků z Řecka ale tentokrát Vatikán neoznámil.

Téma migrace papežově pětidenní cestě na Kypr a do Řecka dominovalo. František opětovně vyzval evropské země, aby přestaly stavět zdi, podněcovat strach a nepouštět dovnitř ty, "kteří to nejvíce potřebují a klepou na naše dveře". "Žádám každého muže a ženu, nás všechny, abychom překonali paralýzu strachu, lhostejnost, která zabíjí, cynické pohrdání, které odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti," prohlásil dnes papež. "Přestaňme ignorovat realitu, přestaňme neustále přesouvat odpovědnost, přestaňme přesouvat téma migrace za ostatní...jako kdyby to bylo jen zbytečné břemeno, které musí nést někdo jiný," dodal.

Jeho projevu v jednom ze stanů naslouchali i řecká prezidentka Katerina Sakellaropulosová, místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas a migranti z Afghánistánu, Iráku či Konga. Řecká prezidentka postup Atén ve vztahu k uprchlíkům bránila, zároveň poděkovala Františkovi, že svou přítomností v Řecku vyjádřil zemi podporu.

Návštěva pravoslavné země

Před návštěvou ostrova papež navštívil i hlavní město Řecka Atheny, kde se poprvé setkal s řeckou prezidentkou,  s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a návštívil nejvyššího představitele řecké pravoslavné církve, tedy aténského arcibiskupa. Cílem návštěvy Řecka bylo proto i posílení vztahů mezi Vatikánem a místní  pravoslavnou církví. 

Křesťanství se rozdělilo na západní katolickou a východní pravoslavnou církev v roce 1054 při takzvaném velkém schizmatu a po staletí byly vztahy mezi oběma církvemi napjaté. Papež ve svém projevu k arcibiskupovi požádal jménem římskokatolické církve o odpuštění za její podíl na historických křivdách, které vedly k rozkolu.

"Je tragické, že v pozdějších dobách jsme se od sebe vzdálili. Světské starosti nás otrávily, plevel podezíravosti rozšířil propast mezi námi a my jsme přestali pečovat o společenství," řekl František arcibiskupovi aténskému Hieronymovi II., s nímž se setkal při své první cestě do Řecka v roce 2016.

V pondělí dopoledne se papež vrátil zpět do Itálie.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře