V Moskvě se uskuteční pohřeb a panychida za Navalného. Vydání těla požadovali i pravoslavní kněží

Ze světa / are / Vlastní zpráva / 28. února 2024 22:28

Moskva - Spolupracovnice a tisková mluvčí Alexeje Navalného Kira Jarmyšová na svém oficiálním profilu na sociální síti X oznámila, že se pohřeb ruského opozičního lídra uskuteční odpoledne 1. března na Borisovském hřbitově v Moskvě. Navalnyj za nejasných okolností zemřel v trestanecké kolonii 16. února. Pohřbu bude od 14 hodin předcházet pohřební bohoslužba (panychida) v pravoslavném chrámu ikony Matky Boží „Utiš můj zármutek“  v moskevské čtvrti Marino, kde Navalnyj bydlel. Zatím není známo, kdo bude bohoslužbu sloužit.

Pohřební bohoslužba v chrámu bude jedinou možností se veřejně rozloučit se zesnulým. Jak uvádí ruský opoziční informační portál Meduza, přestože spolupracovníci politika několik dní hledali pohřební síň, nikde se jim nepodařilo pronajmout potřebné prostory. Často pohřební služby odmítaly spolupráci, jakmile slyšely, že se jedná o Navalného. Jednou bylo přímo potvrzeno, že jde o zákaz ze strany státních úřadů.

Přestože se nakonec podařilo dohodnout alespoň na pohřební bohoslužbě, na příbuzné Navalného je dále vyvíjen nátlak, s tím, že mají veřejně oznámit, že chtějí „tichý rodinný pohřeb”, bez přístupu veřejnosti, uvedl ředitel Navalného antikorupčního fondu Ivan Ždanov v rozhovoru s novináři Meduzy. V opačném případě se prý rozloučení neuskuteční vůbec a o dalších výhružkách, které dostávají, raději nechtěl ani mluvit.

Pokračuje tak nátlak na rodinu poté, co předtím tělo opozičního lídra úřady devět dní odmítaly vydat jeho matce Ljudmile. Podle zpráv, které zveřejnil portál Meduza a nezávislý ruský opoziční list Novaja gazeta, se v případě nesouhlasu vyhrožovalo, že tělo nebude vůbec vydáno rodině a Navalnyj bude pohřben v areálu trestanecké kolonie. To by znamenalo trvalou nepřístupnost místa hrobu i pro rodinu, což vyvolalo velký ohlas a pobouření. Více než 60 tisíc lidí se připojilo k výzvě za vydání těla, adresované Vyšetřovacímu výboru Ruské federace. S požadavkem vydat tělo Navalného rodině se na ruskou státní moc nebo přímo na prezidenta Putina obrátilo také velké množství veřejných osobností, politiků, novinářů, opozičních aktivistů, ale i herců, zpěváků a spisovatelů. Poukazovalo se na to, že bránit příbuzným v tom, aby se důstojně rozloučili se zesnulým, je v naprostém rozporu se základními etickými normami, jak náboženskými, tak i světskými. 

K výzvě se připojilo také několik desítek pravoslavných kněží a kolem čtyř tisíc věřících, kteří podepsali otevřený dopis, zveřejněný na portálu Mír všem. Tento portál sdružuje kněze a věřící, kteří vystupují proti válce na Ukrajině, a sbírá finanční prostředky na pomoc kněžím, které jsou pronásledováni kvůli jejich protiválečnému postoji. V tomto otevřeném dopise se mimo jiné píše: „Alexej Navalnyj byl nejen opoziční politik, ale také věřící člověk, pravoslavný křesťan. Vyzýváme vás, abyste si vážili jeho památky. Neprohlubujte tragédii jeho smrti tím, že odmítnete tak prostou a lidskou žádost. Pamatujte, že „před Bohem jsou si všichni rovni“. Tento dopis podepsali také někteří ruští kněží a věřící jiných konfesí.

O tom, že Alexej Navalnyj je pravoslavný křesťan, a víra hrála v jeho životě velkou roli, se obecně vědělo, často se ke křesťanským tématům obracel i ve svých textech a proslovech. To zohledňují i ti, kdo teď chtějí uctít jeho památku. Jak uvádí ruský opoziční portál Sota Vision, politička Jekatěřina Duncovová, která se dříve neúspěšně snažila registrovat jako opoziční kandidátka v prezidentských volbách, vyzvala truchlící, aby se přišli pomodlit do hlavního moskevského chrámu Krista Spasitele. Podle fotoreportáže Sota Vision se před chrámem vytvořila fronta a policie namátkově kontrolovala dokumenty.  

V Petrohradě u pomníku obětem totality, kam lidé nosili květiny a svíčky na upomínku zesnulého, provedl krátkou panychidu pro shromážděné kněz Apoštolské pravoslavné církve¹. Jak informuje petrohradský regionální informační portál Bumaga, biskup Apoštolské pravoslavné církve Grigorij Michnov-Vajtenko, který se předtím chystal provést panychidu na stejném místě, byl zatčen a po policejním výslechu převezen do nemocnice s mozkovou příhodou. Později po zlepšení stavu byl propuštěn domů. 

Ze strany vedení Ruské pravoslavné církve žádná otevřená reakce na smrt Alexeje Navalného zatím nezazněla. Vedení církve nicméně dlouhodobě podporuje současný ruský režim. Podle zdrojů novináře listu Novaja Gazeta Alexandra Soldatova, který se zabývá tématy, spojenými s vírou a církví, v mnoha regionech biskupové nebo jiné vysoce postavené osoby dokonce volají kněžím a přikazují jim pečlivě sledovat lístky s prosbami o modlitby za zemřelé. V případě, že je na žádosti napsáno jméno Alexej, mají ověřovat také příjmení. Žádný z kněží, stále sloužících v rámci Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu na území Ruska, také zatím nesloužil panychidu za zesnulého, ty proběhly jen v několika zahraničních kostelech. Soldatov tyto skutečnosti komentuje tak, že si nevzpomíná, „že by se takto zacházelo dokonce i s největšími rouhači, heretiky a pronásledovateli církve”. 

 

1)  Apoštolská pravoslavná církev – církev, která byla založena v roce 2000 a působí v Rusku a několika dalších zemích, především v malých sborech. Apoštolská pravoslavná církev se považuje za církev pravoslavné tradice, ale neuznává oficiální Ruskou pravoslavnou církev a její hierarchii, protože ji považuje za zkorumpovanou spoluúčastí na zločinech režimu během komunistické totality. Sebe považuje za nástupnici těch skupin pravoslavných věřících, kteří nepřijali kompromis s komunistickým státem (takzvaná katakombální církev). Informaci o této církvi je možné najít na portálu https://rapc.ru/

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře