Praha, Husinec – Slavnostní bohoslužba v Betlémské kapli v Praze připomněla v pondělí výročí mučednické smrti mistra Jana Husa. Právě tam středověký církevní reformátor počátkem 15. století kázal. Upálen byl pro své názory před 611 lety v německé Kostnici. V kapli zazněly modlitby za smíření rozdělené společnosti, za spravedlivé uspořádání vztahů mezi státy i za oběti násilí, zneužívání a útoků.
Plzeňský biskup Církve československé husitské (CČSH) Lukáš Bujna hovořil o míru, o smíření s Bohem, se sebou i s ostatními. Vnitřně smířený člověk podle něj vnáší do světa mír. Očistí atmosféru ve společnosti, aby se v ní dalo volněji dýchat, pracovat a tvořit. Patriarcha CČSH Tomáš Butta při kázání citoval z Husova díla: „Lepší je svornost než vítězství. Při svornosti se obě nepřátelské strany stanou přáteli, bez urážek navzájem.“
Na bohoslužbě vystoupil i předseda Ekumenické rady církví ČR Pavel Pokorný. „Husův příběh mě vede k úvahám o rozdělené společnosti, což je dnešní naléhavé téma. Rozdělení sahající k nepřátelství a ke snaze eliminovat oponenta je vždy špatně. Středověk mohl v této snaze dojít ke ztrátě hrdla, dnešní technologické možnosti dovolují zavalit oponenta přívalem urážek, znemožnit ho, umlčet,“ řekl Pokorný s tím, že i to může mít tragické následky.
„Bojovat za svou pravdu nemusí být ctnost, nýbrž pouhá ješitnost. Husovi šlo o to hledat pravdu pro dobro celé obce. Jinak to s pravdou ani nemůže být. To pro nás může být podstatné - hledat pravdu pro dobro celé obce,“ řekl Pokorný. Připomněl, že v sobotu vyhlášená Velehradská výzva nabádá k naslouchání, ochotě poslouchat a smíru.
Vojenský kaplan CČSH Ivo Koranda přednesl prosbu za země postižené válkou a chudobou a za spravedlivé uspořádání vztahu mezi státy. Předsedkyně správní rady Husitské diakonie Olga Líbalová přidala modlitbu za umírající a těžce nemocné. „Za ty, co ztratili naději a perspektivu. Za sociálně vyloučené, za oběti násilí, zneužívání a útoků," pronesla Líbalová.
Anna Cooková, druhá místopředsedkyně Sokola Milwaukee z USA v modlitbě prosila za čistý vzduch a vodu, za úrodnou zemi a změnu v myšlení lidí, aby odpovědně spravovali svět.
Při bohoslužbě zazněly duchovní písně z období Jana Husa či z období krátce po kazatelově smrti. Úvodní husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci zahrál dechový kvintet Žestě Pražského hradu. Bohoslužbu vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Alenou Milovou a olomouckým biskupem Tomášem Chytilem.
Odkaz mistra Jana Husa si lidé připomněli i v Husinci
Odkaz církevního reformátora Jana Husa si lidé připomněli také v Husinci při ekumenické bohoslužbě. Zúčastnilo se jí 90 lidí. Další stovky návštěvníků zavítaly do Husova rodného domu.
Bohoslužbu vedl Vojtech Pekárik z Církve československé husitské. Na úvod zazněla píseň Ó, svatý Bože, slyš naše hlasy.
Duchovní rozměr slavností doplňuje kulturní program města. V zahradě Centra Mistra Jana Husa rozbilo tábor historické vojenské ležení s ukázkami šermu a hrami pro děti. V neděli se konaly lampionový průvod a sousedská posezení za doprovodu koncertů. V areálu Slavoje čekal na návštěvníky jarmark s pouťovými atrakcemi a sportovní turnaje. Letos také po městě stály tabule s otázkami, za jakou pravdou by lidé dokázali stát nebo co pro ně znamená pravda. Lidé tam mohli nalepit své odpovědi.
Husův rodný dům spravuje Církev československá husitská. Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První připomínky se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. V minulosti se oslav zúčastnili i prezidenti Václav Havel nebo Václav Klaus.
Církevní reformátor
Den Husova upálení se v Česku slaví jako státní svátek. Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu nebo kupčení s odpustky. Církev jej označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle současných historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.



