Biskup František Trstenský
Autor: Martin Krystýnek
Spišské Podhradie – Spišský biskup František Trstenský v pátek 14. srpna reagoval na kritiku pokračujícího procesu blahořečení svého předchůdce Jána Vojtaššáka. Ve vyjádření zveřejněném na Facebooku uvedl, že si je vědom historicky doložených skutečností týkajících se Vojtaššákova působení ve Státní radě Slovenského štátu, jeho postojů v době přijímání protižidovských opatření i otázek spojených s arizací židovského majetku. Podle Trstenského jde o závažná témata, která nelze obejít obecným odkazem na složitost tehdejší doby.
Vyjádření následovalo několik dní poté, co Trstenský oznámil, že proces Vojtaššákova blahořečení postoupil do další fáze. Dokončený spis Positio super martyrio byl předložen historickým konzultorům Dikasteria pro kauzy svatých. O postupu procesu a následné kritice Christnet.eu informoval tento týden.
„Som si vedomý historicky doložených skutočností týkajúcich sa pôsobenia biskupa Jána Vojtaššáka v Štátnej rade, jeho postojov v období prijímania protižidovských opatrení a otázok súvisiacich s arizáciou židovského majetku. Práve tieto skutočnosti patria medzi vážne historické otázky, ktoré nemožno obísť všeobecným odkazom na ‚zložitosť doby‘,“ napsal Trstenský.
Reagoval především na stanovisko Ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku, který po oznámení dalšího postupu beatifikačního procesu připomněl Vojtaššákovo působení za Slovenského štátu. Svaz zdůraznil, že nechce zasahovat do vnitřního rozhodování katolické církve, za svou povinnost však považuje zachování paměti obětí tehdejšího režimu.
Trstenský napsal, že stanovisko židovské obce vnímá s úctou a rozumí tomu, že období Slovenského štátu může v židovské komunitě i širší společnosti otevírat bolestné vzpomínky a vyvolávat vážné otázky.
„Pamiatka obetí holokaustu si zasluhuje našu hlbokú úctu. Cirkev si uvedomuje utrpenie židovských obetí, rázne odmieta antisemitizmus a prenasledovanie Židov a vníma ako svoju povinnosť hovoriť o tejto časti našich dejín pravdivo a bez relativizácie,“ uvedl.
Přiznání selhání křesťanů v tomto období podle něj není v rozporu s dalším zkoumáním Vojtaššákova života. „Oboje nás zaväzuje k pravdivosti, pokore a zodpovednosti,“ napsal.
Proces zkoumá možné mučednictví
Trstenský zároveň zdůraznil, že pokračování beatifikačního procesu neznamená, že je jeho výsledek předem rozhodnutý. V případě Vojtaššáka se zkoumá, zda lze jeho pronásledování, utrpení a smrt za komunistického režimu podle kritérií katolické církve považovat za mučednictví.
Součástí hodnocení proto podle něj musí být i Vojtaššákovo jednání v období Slovenského štátu.
„Historické kontroverzie nemožno oddeliť od celkového posúdenia jeho života, pretože môžu mať význam pre teologické a cirkevné vyhodnotenie jeho mučeníctva,“ napsal Trstenský.
Positio super martyrio je souhrnný odborný spis, který zpracovává výsledky dosavadního zkoumání Vojtaššákova života a otázky jeho možného mučednictví. Dokument byl nyní předložen historickým konzultorům Dikasteria pro kauzy svatých. Pokud dospějí ke kladnému stanovisku, bude následně předán teologům. Až po dalších stupních řízení může být věc předložena papeži ke konečnému rozhodnutí.
Doplňující diecézní fáze procesu probíhala v letech 2015 až 2019. Podle Spišské diecéze se tehdy historici zvlášť věnovali období let 1939 až 1945 a reagovali na výhrady spojené s Vojtaššákovým působením za Slovenského štátu. Nové dokumenty ze slovenských i zahraničních archivů se následně staly podkladem pro pokračování procesu v Římě.
„Nie je úmyslom niečo z dejín zastierať či retušovať. Rovnako by však nebolo korektné uzavrieť skúmanie bez hĺbkového vyhodnotenia vážnych otázok a výhrad,“ uvedl biskup.
Kritika židovské obce i Progresivního Slovenska
Ústřední svaz židovských náboženských obcí reagoval na posun procesu ostrým stanoviskem. „Arizátor a udavač blahoslaveným? Prečo nie,“ uvedl v jeho úvodu. Zároveň zdůraznil, že jeho motivací není hněv, ale památka lidí, kteří se stali oběťmi režimu Slovenského štátu.
Kriticky se vyjádřilo také opoziční Progresivní Slovensko. Teolog a člen vedení strany Ondrej Prostredník upozornil především na rozpor mezi církevní snahou vyrovnávat se s křivdami způsobenými během Slovenského štátu a pokračováním Vojtaššákova beatifikačního procesu. Podle něj by se katolická církev měla od jednání osobností, jako byl Vojtaššák, distancovat a omluvit se za ně.
„Sme, žiaľ, svedkami úplne opačného vývoja. Súčasný spišský biskup víta obnovenie procesu Vojtaššákovho blahorečenia, čím ho pre veľkú časť slovenskej spoločnosti predkladá ako vzor hodný nasledovania,“ okomentoval Prostredník.
Do debaty vstoupili také historici. Denník N se tento týden věnoval mimo jiné Vojtaššákovu vztahu k Hlinkově gardě. Dobový tisk v prosinci 1939 informoval o jeho vstupu do této polovojenské organizace. Historik Ján Hlavinka z Historického ústavu Slovenské akademie věd však podle deníku kromě této zprávy nenašel další pramen, který by formální členství potvrzoval, a považuje je za nepravděpodobné.
Denník N zároveň připomněl další okolnosti Vojtaššákova působení za Slovenského štátu, včetně arizace lázní pro Spišskou diecézi, jeho výroků v případu židovského obchodníka a kritiky jeho postoje k pronásledování Židů, která zaznívala od některých církevních představitelů už během války.
Vojtaššák byl za komunistického režimu zatčen a v roce 1951 v politickém procesu odsouzen k 24 letům vězení. Zemřel v roce 1965 v Říčanech u Prahy. Jeho pronásledování komunistickým režimem je základem současného zkoumání možného mučednictví, zatímco spory o jeho případné blahořečení se soustředí především na jeho předchozí působení za Slovenského štátu.
Trstenský své vyjádření uzavřel tím, že jako současný spišský biskup cítí zvláštní odpovědnost za způsob, jakým diecéze přistupuje k životu svého někdejšího biskupa.
„Cieľom nie je vytvárať idealizovaný obraz biskupa Jána Vojtaššáka, ale prispieť k poctivého skúmaniu jeho života. Preto budem rešpektovať prácu historikov a teológov a napokon rozhodnutie Cirkvi, nech bude akékoľvek,“ uvedl.
