Tohle je vskutku podivná diskusní "figura". A to jak po stránce formální, tak obsahové.
Z hlediska formálního - tedy metody vedení polemiky - to vypadá, jako by Petr Válek považoval skutečnost, že "se neříká nic nového" za postačující důvod k tomu, aby se tomu mohl s klidem vyhnout. Ale - i kdybych "neříkal nic nového" - z toho přece vůbec neplyne, že to není přesto správné a důležité. Dokonce by si to mohl Petr Válek podepřít i biblicky - Mt. 13,52. Tudíž říci: "Není se tím třeba zabývat, protože neříká nic nového", znamená na sebe prozrazovat neschopnost stručně a jasně zformulovat důvody, proč toto "staré známé" nepříjímám. Samozřejmě druhou variantou je snaha deklasovat oponenta ostentativní přezíravostí. Z pozice Petra Válka by to bylo ovšem dost legrační.
Válkova teze však neobstojí ani při pohledu na stránku věcnou - že se "neříká nic nového, co bychom dosud neslyšeli". Kdyby tomu totiž tak opravdu bylo, nebude nám Petr Válek předvádět svou neinformovanost ve věci stanovisek předchozích rektorů UK prof. Radima Palouše a Karla Malého ke kvalitě KTF UK. Tudíž pokud mohu předpokládat, že podrobné zdůvodnění veta Velkého kancléře na volbu prof. Wolfa za děkana ohodnotil Petr Válek uctivými slovy "není to nic nového, co bychom dosud neslyšeli", pak ve své další odpovědi jasně prokázal, že o oněch kritických stanoviscích všech dosavadních rektorů UK vůči kvalitě této fakulty nemá zadání. A já jsem přitom tuto "novinku" ve svém předchozím příspěvku uváděl. V diskusních příspěvcích na Christnetu pak dokonce doplňuji, kde je možno alespoň některá tato stanoviska najít (Souvislosti 1/2000). Čili - tady se Petr Válek projevil buď jako velmi nepozorný diskutér, nebo jako ten, kdo "má oči k vidění, ale nevidí, uši k slyšení, ale neslyší...".
Dále nám Petr Válek předložil tuto myšlenku: "K hlubšímu poznání tématu by bylo též zapotřebí mnohem většího prostoru pro dosud neuskutečněnou odbornou diskusi. K tomu ovšem nejsem ani já, ani p. Zajíc odborně disponován." Sebekritika, kterou projevil ohledně své odborné nezpůsobilosti k diskusi na téma KTF UK, je jistě chvályhodná. Jen by mě zajímalo, co ví o mé "odborné disponovanosti", že si troufl ji tak s přehledem zhodnotit? Ale to je tak spíš pro pobavení. To, co je naopak důležité, teď následuje:
"Protože jsem studentem této fakulty a má zkušenost s výukou, kvalitou profesorského sboru, ale i prostředím a atmosférou ve škole, je diametrálně odlišná, musím z morálních důvodů těmto nařčením oponovat a odmítat je."
To považuji za velmi správné. Pouze by mne zajímalo, zda se už pokusil tyto své zkušenosti nabídnout právě Katolickému týdeníku, Lidovým novinám .... Nám - tedy Redakci náboženského života ČRo - je určitě nenabízel. Když jsme před lety potřebovali také autentická vyjádření studentů (jsou rovněž v Souvislostech 1/2000), tak nám dalo značnou práci několika týdnů, abychom se přece jenom k takovému vyjádření dostali.
A pak předložil Petr Válek tyto konkrétní výhrady - "dosud opomíjené body":
"1) Poslední kampaň proti Katolické teologické fakultě začala bezprostředně po vystoupení Ivana O. Štampacha z církve. První ohlasy na jeho čin byly často spojovány právě s jeho minulým pracovním poměrem na této fakultě, které bylo ukončeno ze strany KTF UK. Na bezpochyby "cílené kampani" (v souvislosti s osobou Prof. ThDr. Václava Wolfa mne jiné slovo než "propaganda" ani nenapadá) se kromě světských médií podílel například i Katolický týdeník. Oproti tomu redakce týdeníku Matice Cyrilometodějské Světlo, vycházející s církevním schválením olomouckého arcibiskupa, a Mezinárodní Report zaujaly opačné stanovisko."
Jelikož mám rozhodně lepší opřehled o tom, co se "propírá v médiíích" než Petr Válek (možná, že tady dokonce uzná i mou "odbornost"), pak musím upřesnit, že pokud hovoří o "poslední kampani", pak s tou nemá jednání Ivana O. Štampacha vůbec nic společného. Tady jasným impulsem byly informace, že prof. Václav Wolf znovu hodlá kandidovat na funkci děkana. To byl přelom roku 1999/2000. Já jsem svůj článek pro Lidové noviny psal např. 18. ledna.
Vskutku zvláštní je ovšem "typologie" časopisů, kterou tu Petr Válek podal. Jedná se mi o to, že "bojovou linii" vede mezi "světskými médii" + Katolickým týdeníkem - a na druhé straně Světlem a Reportem. Pikantnost je totiž v tom, že Katolický týdeník je "List českých a moravských diecézí" vydávaný s církevním schválením (o které nikdy nepřišel) Zvonem, jehož akcionáři jsou všichni biskupové ČBK. Lze si tedy představit oficiálnějšího "hlasatele" stanovisek České biskupské konference ŘK církve? Petru Válkovi přesto nestojí ani za to, aby se podivil nad tím, jak je to možné, že takto stanoviska Velkého knacléře na "zaštítěné" médium se "podílí na cílené kampani". Proti tomu přece "církevní schválení olomouckého arcibiskupa" pro Světlo - svého času dokonce odebrané - je hodně slabý "trumf". A Mezinárodní Report, který se dokonce musel vzdát slůvka "katolický"?
"2) V médiích několikrát opakovaná (také ve vetu Velkého kancléře Miloslava kardinála Vlka) jednota českých biskupů v této záležitosti byla neoprávněně deklarovaná i přes nesouhlas minimálně jednoho biskupa české provincie. Svůj ostrý nesouhlas s vetem vyjádřil otec biskup ThDr. Josef Koukl (biskup – teolog)."
Předně - opět je tu zarážející forma: stanovisko Velkého kancléře Miloslava kardinála Vlka, které bylo navíc primárním zdrojem, tu Petr Válek uvádí v závorce, jako by to bylo jen tak mimochodem, cosi nevýznamného, co se někam "připletlo". Od studenta KTF bych očekával naprosto opačný postoj. Tomu vskutku mohou být lecjaké "řeči" v médiích lhostejné. Ale jak může prohlášení Velkého kancléře takto degradovat do podoby zcela nedůstojného "uřeknutí"?
A teď k "věci". Dnes jsem si tedy ověřil u Miloslava kardinála Vlka (spolu s dalšími záležitostmi zde "probíranými a propíranými"), jak to vlastně bylo. Tedy: - při projednávání stanoviska Velkého knacléře na jednání ČBK neřekl biskup Josef Koukl ani slovo
- po vydání veta ho biskup Josef Koukl odmítl podepsat
- od té doby biskup Josef Koukl na uzavřených jednáních (např. kněžský den) občas prohlašuje, že s vetem nesouhlasil.
Je tedy vskutku možno mluvit o projevení nesouhlasu - ostrého a veřejného ovšem nikoli. Potud také upřesnění mnou dosud publikovaných informací k této záležitosti. Celý postup biskupa Josefa Koukla pak jistě podle svých kritérií zodpovědného a čestného jednání zhodnotí laskavý čtenář. Jen pro úplnost dodávám, že biskupů v české provincii je celkem deset.
"3) Zajímavé je, že 10 let jsou svěceni na kněze absolventi KTF UK a žádný z biskupů dosud nevznesl pochybnost o profesní erudici konkrétního kandidáta kněžství. (To samé platí také o argumentu, že by tito absolventi byli uzavřeni sami do sebe a nekomunikovali s okolním světem nebo dokonce měli být proti němu nepřátelsky naladěni.) Tato skutečnost by měla prokazovat vysokou kvalitu výuky, ale i celkovou úroveň školy."
Tady jen stručně. V rámci diskuse o situaci v semináři a na KTF UK tu (s poukazem na článek v Reportu) někteří účastníci upozorňovali na to, že studenti "věrní" prof. Wolfovi mají "různé potíže" - až toho typu, že je jim odmítnuto svěcení. Pokud je tomu tak (konkrétně viz Diskuze ChristNet.eu), pak to tak bezproblémové také není. Pokud se týká nařčení absolventů KTF z nekomunikativnosti s okolním světem a "dokonce z toho, že by měli být proti němu nepřátelsky naladěni", docela vážný argument ve prospěch toho poskytl Petr Válek právě svými výše uvedenými prvními dvěma body "obhajoby" KTF. " Strach ze světa" z nich přímo kape.
"4) Argument o "uzavřenosti fakulty" tak často omílaný a do nekonečna citovaný je mi nesrozumitelný a upřímně řečeno ani nevím, kde vznikl. Pokud je mi známo, fakulta je otevřená nejen pro studenty ostatních fakult UK."
Petr Válek tu opět velmi lehkovážně mluví o dlouhodobé starosti Velkého kancléře. Onen "omílaný" argument, je přece kardinálův, nikoli nějakého publicisty či podobně nedůvěryhodné či nezodpovědné existence. Jinak - pokud Petr Válek tomu "nerozumí" - napovím mu: zajímalo by nás, kolik laiků od roku 1990 studovalo v řádném denním studiu, kolik dívek, kolik oněch "studentů jiných škol", kteří učitelé KTF učí na jiných školách - a kteří učitelé jiných fakult (jak je jinde běžné) učí na KTF, kolik zahraničních výměn proběhlo a s kým, kolik konferencí, seminářů či kolokvií uspořádala KTF UK - pro koho a s jakými výsledky, kde se učitelé a žáci KTF UK zapojili do diskusí a řešení vážných celospolečenských problémů atd a pod.
Čili tolik k argumentům, kterými Petr Válek obhajuje své zkušenosti s pražskou KTF UK. Zbyl tu poslední odstavec té části jeho příspěvku, která se týká fakulty:
"Návštěvu fakulty vřele doporučuji p. Jiřímu Zajícovi. Pokud totiž čerpá náměty pro své úvahy o fakultě, možná by ji měl navštívit a nikoliv o ní "kdesi nezávazně hovořit" s jinými. Pokud jde o stanovisko současného pana rektora Ivana Wilhelma (stanovisko minulých rektorů nemám bohužel k dispozici a ani nevím, jestli někdy nějaké prezentovali), pak jsem si nevšiml, že by zmínil slabou úroveň této fakulty. Na internetových stránkách KTF UK jsou k dispozici zápisy ze zasedání akademického senátu KTF UK, včetně setkání akademického senátu s panem rektorem (10.3.2000). Ze zápisu z tohoto zasedání vůbec nevyplývá, že by snad toto špatné mínění o fakultě pan rektor Univerzity Karlovy měl. Nebo řekl snad pan rektor Wilhelm Jiřímu Zajícovi něco jiného než sdělil akademickému senátu ?"
Tady se Petr Válek už rozebíhal k "finále" (jemuž se budu věnovat v závěrečném dílu svého "triptychu") - a tak se mu tam už "vloudilo" něco, co pak plně ovládlo závěr jeho celého příspěvku. Pokusím se to zde odfiltrovat, abychom zůstali v co nejvěcnější rovině debaty (o níž se Petr Válek přece jenom v těchto prvních dvou částech snažil):
a) Na fakultě se tak či onak vysytuji poměrně často (už proto, že tam docházím za svým dlouholetým zpovědníkem). Pravidelně se setkávám s některými bohoslovci (Pavel Budský, Petr Krampl). Nicméně - pokud mi Petr Válek doporučí něco konkrétního, rád tuto možnost využiji.
b) O KTF UK nehovořím "kdesi nezávazně s jinými". Už jsem to psal v úvodu: Petr Válek zřejmě "přehlédl", s kým o fakultě hovořím a proč. Je to s lidmi, kteří mají za tuto fakultu přednostní odpovědnost, případně s lidmi, kterým velmi leží na srdci její kvalita. Dále pak s lidmi, kteří velmi dobře znají prostředí university a mají tam mimořádně respektovanou pozici. Nikdy to není "nezávazné řečnění". Na to by byla vskutku škoda času těchto lidí i mého. Smyslem je buď sdělit veřejnosti důležité informace o fakultě (Velký kancléř, rektoři), nebo snaha dotyčných napomoci řešení situace, která je velmi tíží. Občas jsem žádan o radu, neboť dotyční vědí, že jsem dobře obeznámen jak s řízením velkých institucí, tak s fungováním vysokých škol - a přitom mohu zprostředkovat kontakty lidí, kteří by rádi řešení situace napomohli.
c) Stanoviska předchozích rektorů ke KTF UK - už jsem na ně upozorňoval. Lze si je přečíst v Souvislostech 1/2000. Shodují se v tom, že stav KTF UK není dobrý. Alespoň pro "první pomoc" tu odcituji z rozhovoru s rektorem prof. Karlem Malým z října 1996: "V této chvíli jde o něco mnohem závažnějšího (než jen o lustrace). Jde o budoucnost Katolické teologické fakulty. Problém spočívá v tom, jak tuto fakultu integrovat do university, jak ji otevřít pro širokou laickou veřejnost, aby nebyla jenom učilištěm pro budoucí kněze, aby se stala v pravém slova smyslu otevřenou školou pro intelektuály, kteří mají blízko ke katolictví, kteří se zabývají teologií, kteří v tom vidí své intelektuální poslání. V tomto smyslu je třeba vést nyní diskusi o charakteru a struktuře této fakulty, o jejím příštím vývoji, o jejím personálním složení, o její budoucnosti i ve smyslu zajištění příštích mladých učitelů. To je základní problém, který budeme muset řešit asi všichni společně." Tomu, kdo rozumí diplomatické řeči, jistě už toto plně stačí. Aby to bylo jasno i lidem typu Petra Válka, bude nejspíš třeba vyjádření ještě "syrovějších". Totiž takových, jaká si Radim Palouš a Karel Malý z ohledů slušnosti a snahy nevyhrocovat napětí mezi českou společností a Římskokatolickou církví v pozicích rektorů Karlovy university dovolit nemohli - ale nyní (jako "volní profesoři") je jistě rádi poskytnou. Už jsem na tom začal pracovat. V osobním kontaktu totiž své hluboké roztrpčení nad stavem KTF UK nijak neskrývali.
d) Stanovisko současného rektora prof. Ivana Wilhelma vskutku marně hledá Petr Válek v zápisu z jednání Akademického senátu. Na Sahaře obvykle sněhulák nebývá. V zápisu cokoliv na toto téma chybí už jenom proto, že se Akademických senát KTF UK rozhodl, že se o ničem takovém na setkání s rektorem Wilhelmem nehovořilo (byť přímý účastník setkání z rektorovy strany tvrdí, že se hovořilo i o tom). Nicméně mnohem významnější je, jaké stanovisko zaujal rektor k volbě Jaroslava Polce za kandidáta na děkana: na rozdíl od běžného postupu, kdy prakticky formálně schválí tuto volbu, si vyžádal od prof. Polce podrobný plán transformace fakulty. Opět - ten, kdo má ponětí o tom, jak to na vysokých školách chodí, nepotřebuje vědět víc. I méně obeznámený čtenář v tom snad celkem bez problémů vidí projev výrazné nedůvěry.
Skončil jsem slovem "nedůvěra" - bohužel právě o ní bude závěrečné třetí pokračování.
Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.