Seznamka
|
Foto: Corbis |
Mlčenlivý rytířský náboženský řád templářů mohl před asi 830. lety ukrýt svatý grál a archu úmluvy na ostrově Bornholm v Baltském moři. Naznačuje to kniha Tajný ostrov templářů, kterou napsal dánský autor Erling Haagensen společně se svým britským spolupracovníkem Henrym Lincolnem.
Jak může vypadat archa úmluvy, nebo co je to svatý grál? To jsou otázky, na které již nikdo v dnešní době nemůže dát jednoznačnou odpověď. Panují však představy, že archa úmluvy měla podobu schrány obsahující kamenné desky s deseti přikázáními, jež Mojžíšovi dal na hoře Sinaj sám Bůh.
O podobě svatého grálu se legendy rozcházejí, nicméně všeobecně se předpokládá, že jde o kalich, z něhož pil Ježíš, když zasedl k poslední večeři se svými apoštoly, než byl ukřižován.
Haagensen a Lincoln se však ve své téměř 200stránkové knize rozepisují o kruhových středověkých kostelech zbudovaných na ostrově Bornholm, a to v duchu posvátného geometrického řádu uplatňovaného templáři po celé Evropě. Nejznámějším případem těchto geometrických pravidel je slavné Rennes-le-Chateau v jižní Francii.
Kniha, plná nákresů, ukazuje matematicky přesný půdorys geometrického uspořádání těchto kostelů a autoři naznačují, že by mohlo jít i o mapu ukrytých pokladů. Historickým základem všech jejich tvrzení je fakt, že se dánský arcibiskup Eskil setkal s velmistrem templářů Bertrandem de Blanchefort ve Francii v roce 1162, devět let po smrti jeho předchůdce Bernarda z Clairvaux.
Historické záznamy hovoří o tom, že podnětem k setkání byly přípravy křižácké výpravy proti pohanům žijícím v oblasti severovýchodního pobřeží Baltského moře - tam, kde se nyní rozkládají Estonsko a Litva. Ke schůzce Eskil-de Blanchefort ale došlo v době, kdy se templáři obávali, že by je Bernardův odchod mohl vystavit velkému nebezpečí, zdůrazňují autoři.
Templáři se skutečně ke křížové výpravě připojili a kniha připomíná, že této příležitosti využili k tomu, aby na Bornholmu vystavěli kostely, kde chtěli nejspíše ukrýt své poklady. Historické zmínky i poznatky z archeologických vykopávek z 20. století, naznačují, že templáři po něčem mezi lety 1118 až 1127 pátrali pod jeruzalémskou Chrámovou horou.
Haagensen a Lincoln zjistili, že když se v roce 1127 templáři vrátili do Francie, informovali Bernarda z Clairvaux, že jejich "mise" byla úspěšná. Reliéf na pilíři katedrály v Chartres naznačuje, že cílem mise bylo nalézt archu úmluvy.
Pokračování v pondělí
