V pátek 21. září prošel sněmovnou podle některých poslanců "kontroverzní" zákon o církvích. Co tento zákon znamená pro církve v České republice? Co všechno budou muset splňovat neregistrované církve, aby mohly být zaregistrovány? To vše se snažil zjistit Magazín ChristNet.eu.

Úprava vztahu státu k náboženským subjektům je hlavním cílem zákona o církvích a náboženských společnostech, který v pátek přijala Poslanecká sněmovna. Při hlasování sněmovny ho podpořilo 107 ze 172 přítomných poslanců. Proti jich bylo 59 a šest nehlasovalo. Pro zákon hlasovali až na výjimky poslanci ČSSD, ODS a Unie svobody. Lidovci a komunisté byli proti.

Zákon upravuje způsob registrace církví a náboženských společností, jejich práva a jejich postavení. I přes výhrady některých církevních činitelů zachovává rozdíly v právech již dříve registrovaných církví a náboženských společností a těch, které jsou nové. Kvůli tomu například komunisté trvale označovali zákon za protiústavní.

Zákon předpokládá, že návrh na registraci církve a náboženské společnosti budou moci předložit ministerstvu kultury nejméně tři lidé, jimž bude alespoň 18 let a budou občany České republiky nebo cizinci s trvalým pobytem v Česku.

Návrh na registraci bude obsahovat mimo jiné základní charakteristiku církve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání a zápis o jejím založení a podpisy 300 osob.

Příloha zákona obsahuje seznam 21 církví a náboženských společností, které jsou již v ČR registrovány. Odpor některých církevních činitelů a zástupců KSČM vyvolalo to, že tyto církve a společnosti budou mít větší práva než nově registrované subjekty.

Budou tedy moci například získat právo k výkonu duchovenské činnosti v armádě a ve věznici, k výuce náboženství na státních školách, ke zřizování církevních škol a k obřadům, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky.

Nově registrované církve a náboženské společnosti budou moci požádat o tato zvláštní práva nejdříve deset let po své registraci. Navíc předtím budou muset každoročně zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti a řádně platit daně.

Žádost o zvláštní práva bude muset obsahovat mimo jiné podpisy tolika zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem v zemi hlásících se k příslušné církvi, kolik činí jedno promile obyvatel ČR.

Sněmovna nicméně schválila to, že ministerstvo kultury bude moci se souhlasem vlády udělat výjimku. Církvím a náboženským společnostem reprezentujícím významné světové náboženství s dlouhou historickou tradicí bude moci dát zvláštní práva bez toho, že by musely splnit všechny požadavky.

Přijatý zákon předpokládá, že podnikání a jiná výdělečná činnost církví a náboženských společností budou pouze jejich doplňkovou výdělečnou činností. Zisk ale budou moci použít jen k plnění svých cílů a poslání.

Další články o této kauze:
Dostál: Na lidovce není spolehnutí
Malé církve protestují proti zákonu o církvích