Seznamka
Papež řekl, že z navázání přímých vztahů mezi Vatikánem a Pekingem, který čínským katolíkům zakazuje, aby uznávali autoritu Vatikánu, by měl prospěch celý svět.
"Vyjadřuji naději, že budou brzy nastoleny konkrétní formy komunikace a spolupráce mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou," prohlásil ve svém poselství konferenci o dialogu mezi Čínou a Západem.
Čína je jednou z mála zemí, která neudržuje s Vatikánem diplomatické vztahy. Ti čínští katolíci, kteří papeže uznávají za svou duchovní autoritu, musejí své náboženství vyznávat ilegálně.
Papež v poselství označil čínský stát a katolickou církev za vůbec "nejstarší existující instituce" a požádal o "odpuštění a pochopení" za omyly misionářů v koloniálním období.
Tato výzva je jednou z nejnaléhavějších, které Jan Pavel II. adresoval Pekingu poté, co se v roce 1978 stal hlavou katolické církve.
Pekingem podporovaná vlastenecká katolická církev tvrdí, že má čtyři milióny věřících, a podle Vatikánu je v Číně osm miliónů katolíků věrných papeži.
Čína již několikrát dala najevo, že normalizaci diplomatických vztahů s Vatikánem považuje za možnou pouze tehdy, jestliže Svatý stolec přeruší své vztahy s Tchaj-wanem, podle Pekingu vzbouřeneckou čínskou provincií.
Čína vykázala ze svého území zahraniční misionáře a přerušila vztahy s Vatikánem v 50. letech poté, co komunisté zvítězili v občanské válce.
Papež své poselství poslal účastníkům konference o italském jezuitovi Matteu Riccim, který se proslavil svou misijní cestou do Číny před 400 lety a v této zemi je stále znám jako Li Ma-tou, "mudrc ze Západu".
Jan Pavel II. připustil, že někteří misionáři, kteří v Číně působili, byli spojeni s koloniálními mocnostmi a ne vždy dbali o zájmy Číňanů. "Historie nám připomíná nešťastné skutečnosti, a sice to, že práce členů církve v Číně nebyla vždy prosta omylů," prohlásil.
Kvůli těmto omylům minulosti pociťuje Jan Pavel II. "hluboký zármutek", avšak je přesvědčen, že církev by se neměla bát "historické pravdy" a neměla by váhat připustit chyby svých členů.
"Pro toto vše žádám o odpuštění a pochopení ze strany těch, kteří by se mohli cítit nějak ublíženi činností části křesťanů," uvedl.
Omluva Číně je zatím poslední v řadě papežových proseb o odpuštění za minulé omyly. Za 23 let trvání svého pontifikátu Jan Pavel II. adresoval podobné prosby židům, pravoslavným nebo domorodým národům.
Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem se ale loni ocitly na bodu mrazu poté, co papež kanonizoval 120 Číňanů, kteří v letech 1648 až 1930 zahynuli mučednickou smrtí. Peking kvůli tomu Vatikánu vytkl, že glorifikuje imperialismus a uráží Čínu.
Vatikán je přesvědčen, že tito mučedníci přišli o život, protože byli věrní své víře. Podle Pekingu ale v době opiové války v letech 1839 až 1842 a v době boxerského povstání v letech 1898 až 1900, kdy kolonizátoři pronikali do Číny, bylo mnoho zrádců popravováno za porušování zákonů.
