Ruská pravoslavná církev, jejíž role byla po příchodu Vladimira Putina k moci v březnu 2000 posílena, chce svůj vliv na společnost ještě zvýšit, píše agentura AFP.

"Církev chce být přítomna ve všech institucích, kde ji chtějí vidět. V novém demokratickém Rusku nelze vůči ní praktikovat segregaci," řekl před poslanci Státní dumy metropolita Kiril, který stojí v čele oddělení zahraničních vztahů ruského patriarchátu.

Vladimir Putin dává své lnutí k pravoslavné církvi pravidelně najevo.

Při jeho nástupu do funkce 7. května 2000 sloužil za něho ruský patriarchát bohoslužbu. Obránci lidských práv tehdy kritizovali přítomnost patriarchy Alexije II. na ceremonii s poukazem na to, že Rusko je laický stát.

"Putin má k církvi příznivý vztah," uznává arcibiskup Kliment, zástupce vedoucího oddělení zahraničních vztahů patriarchátu.

Dodal ale, že někteří funkcionáři z prezidentova okolí v náboženských záležitostech "ještě nedošli k podstatě věci".

"Jsou tu problémy, které se táhnou, například restituce církevního majetku," upřesnil a připomněl znárodnění chrámů a církevních pozemků po bolševické revoluci z roku 1917.

"Na úrovni zákonodárství jsou tu nové dokumenty, které omezují práva náboženských organizací," řekl dále Kliment a poukázal zvlášť na to, že nový daňový zákon "zvětšil daňové zatížení církve".

Ilustrační foto
Foto: Corbis
Situace je podle něho zvlášť těžká u venkovských kostelů a kostelů, které byly za sovětské éry poškozeny a teď se opravují.

Metropolita Kiril zase státu vyčítá příliš přísné uplatňování zásady odluky církve od státu, zvlášť v armádě a ve školství.

"Je to důsledek dlouhých let ateismu v Rusku. Církev tady nic nezmůže a musí se spokojovat s místem, které mívala za sovětských dob," řekl během parlamentního slyšení.

"Když nějaký pravoslavný kněz navrhne, aby byli do armády začleněni almužníci, dostane se mu odpovědi, že je to nemožné," řekl metropolita. "A přitom máme s armádou velmi dobré vztahy. Vojáci se na nás často obracejí se žádostí, aby byly u jejich pluků zřízeny kostely."

Pravoslavná církev podpořila ruskou ofenzívu v Čečensku, zahájenou v říjnu 1999, protože soudila, že armáda musí odstranit "teroristy", kteří ohrožují bezpečnost Ruska. Svatý synod vzdal čest ruským vojákům, kteří "bránili územní celistvost" státu.

"Křesťané se nesmějí obracet zády k laickému životu," řekl k tomu metropolita Kiril.