Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Studentské bouře

Článek k zamyšlení / Petr Cekota / 1. listopadu 2008
V Itálii zase jednou studenti vyšli do ulic. Skoro se zdá, že listopadový čas je kromě návštěv hřbitovů nejvhodnější pro pořádání manifestací všeho druhu. Z ekologického pohledu lze na to nahlížet pozitivně: lidé ve shromážděních a pochodech s transparenty spotřebují méně energie, než kdyby seděli doma u televizorů či počítačů.

Tisíce -náctiletých demonstrantů v italských městech spojil v těchto odpor proti nově schválenému zákonu, který se snaží o jistou reformu školství a o němž většina z nich téměř jistě nemá mnoho přesných informací. Hlavním motivem je spíše politická potřeba odborových centrál a nevýznamné části univerzitních intelektuálů „vyjít do ulic“ a co možná hlasitě provolávat hesla proti současné vládě. Na za tím účelem svolané „generální stávce“ se pak „náhodou“ sešli jindy rozhádaní opoziční politici v čele s Waltrem Veltronim, aby jednohlasně prohlásili, že tato akce „nemá politické pozadí“ a že k novému zákonu je třeba vypsat referendum.
Studenti zatím využili volného dne, zaplnili Řím odpadky a křikem a s jásotem vrhli několik vajec na policií bráněné průčelí ministerstva školství.

Na studentských demonstracích je vždy něco komického, jak trefně poznamenal Milan Kundera, zpravidla proto, neboť studenti často protestují na různých místech ve stejnou dobu proti úplně opačným věcem. To je případ studentských bouří na konci 60. let ve Francii a v Československu. V Paříži chtěli studenti socialismus, v Praze ho chtěli odstranit. Svou roli přitom hraje nejen rozdílná historická zkušenost a politický kontext, ale i zcela psychologicky pochopitelná potřeba vzdoru určité generačně vymezené skupiny.

Vždy jsem si myslel, že drtivá většina školou povinných dětí by se shodla na tom, že školu je potřeba zrušit a čím méně jí bude, tím lépe. O to více úsměvné je, že italští školáci nyní křičí hesla proti ministryni, která přišla s návrhem reforem znamenajících úsporu a zjednodušení školského systému. Jednou z navrhovaných změn bylo například všeobecné zrušení sobotního vyučování (v Itálii je sobota pro většinu profesí běžným pracovním dnem) a jeho nahrazení odpoledním vyučováním během týdne. Leč výsledkem jsou protesty. Zkusme si představit návrh reformy u nás, který by naopak zavedl povinné vyučování v sobotu. Studenti by nepochybně vyšli do ulic. Ještě že česká vláda začala místo školy reformou zdravotnictví: sice díky tomu prohraje všechny volby, ale studenti budou alespoň pěkně v klidu dřímat v lavicích. U nás je přece jen více chladno, takže listopadové demonstrace by mohly zvýšit příliv pacientů do ordinací...

Autor je redaktor casopisu Moravsko-slezské křesťanské akademie Dialog Evropa XXI.

 

Související zprávy a články

Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?