Birminghamský biskup Mark Santer jako první tak vysoký prelát anglikánské církve vyzval k jejímu oddělení od státu. Jako by to nestačilo samo o sobě, zdůvodnil to obavou, že do 50 let může být zrušena monarchie a církev tak přijde o svou titulární hlavu.

Anglikánská církev je se státem propojena mimořádně těsně. Založil ji ve středověku král Jindřich VIII. Papež mu nepovolil rozvod, takže to král vyřešil založením vlastní křesťanské církve, pronásledováním katolíků a vyvlastněním majetku katolických klášterů.

Od té doby je panovník hlavou anglikánské církve - z čehož plyne i ústavní zásada, že králem či královnou se nesmí stát katolík. Dokonce i manžel panovníka nemůže mít jinou víru, aby se neuvádělo v pochybnost vyznání následníka trůnu.

Donedávna nemohl být katolík ani ministerským předsedou, který například panovníkovi předkládá návrh na jmenování duchovní hlavy anglikánské církve. Tou je arcibiskup z Canterbury. Biskupové ale zasedají i v horní komoře parlamentu, takže mají přímou moc zákonodárnou a soudní.

Birminghamský biskup ve svém nejnovějším projevu, kde se zabýval budoucností anglikánské církve, řekl, že Británie může být do sta let - a možná už za 50 roků - republikou. Církev by se proto měla reformovat tak, aby nebyla závislá na politických změnách.

Biskup rovněž navrhl, aby duchovní opustili Sněmovnu Lordů, která se tradičně skládá z "lordů světských, duchovních a soudních". Církev má podle jeho názoru dostatek své vlastní práce a prostřednictvím médií má dostatečný kanál k nejširší veřejnosti, takže nemusí již trvat na svém postavení v parlamentu.