Má blíže k Bohu papež nebo patriarcha?

Když v Rusku přišli v roce 1917 k moci bolševici, ničili bez rozmyšlení všechny chrámy, ať pravoslavné nebo katolické. Kostely vyhazovali do vzduchu bez ohledu na to, jaký na nich byl kříž. Podstatně hůř než pravoslavní věřící dopadli katolíci, kteří byli za Stalina z Ruska vypuzeni, anebo se museli stáhnout do podzemí. I když jim dnes stát nebrání vyznávat své náboženství, jejich soužití s pravoslavnou církví není zrovna jednoduché.

Veškeré snahy Vatikánu o plnohodnotné obnovení vztahů s Ruskem dosud narážejí na odmítavé stanovisko ruské pravoslavné církve. I když se ruské politické vedení kontaktům s papežem nebrání a dokonce o ně usiluje, patriarcha moskevský a celé Rusi Alexij II. je proti katolíkům zjevně zaujatý. Domnívá se, že mu odvádějí věřící, že jejich expanze do Ruska nepříznivě působí na mentalitu ruských lidí a že ohrožují vliv pravoslavné církve.

Ruská pravoslavná církev dnes poněkud připomíná někdejší komunistické politbyro, které uznává jen vlastní dogmata, má přestárlé vedení a nepřipouští žádnou pluralitu názorů. Volání mladší generace po reformách je považováno za kacířství. Církvi se nedostává vzdělaných mladých lidí a duchovními se mnohdy stávají náhodní jedinci.

Ruští popové při bohoslužbách dosud mluví staroslověnštinou, které prakticky nikdo z věřících nerozumí. Stařenky se začínají křižovat jen při slovech "Gospodi pomiluj" a "Gospodu pomolimsja", neboť jiné výrazy nechápou.

Zatímco se Alexij II. pohoršuje nad tím, že katolíci obsazují pravoslavné kostely na Ukrajině, v samotném Rusku je stále spousta zchátralých chrámů, o které se nikdo nestará. Po celé zemi jsou dosud k vidění torza kupolí, ohořelé kříže, strhané zdi a stromy rostoucí na střechách. Ve městech se církevní budovy sice honosí přepychem a třpytí zlatem, ale na vesnicích se pravoslavní věřící nemají někdy ani kde pomodlit.

Kontakty Moskvy s Vatikánem se pokusil již v 80. letech obnovit první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov. Tehdy se také začala připravovat návštěva papeže v Moskvě. Pak ale přišel pokus o převrat v SSSR a pád sovětského režimu. Bývalý ruský prezident Boris Jelcin se s papežem také setkal, ale na jeho uvítání v Rusku se nezmohl. I nynější ruský vůdce Vladimir Putin byl ve Vatikánu. Audiencí u papeže se chlubí skoro všichni ruští premiéři, poslanci či gurbernátoři. O tuto součást "politické turistiky" je velký zájem. Snímek ve společnosti papeže je žádaným doplňkem výzdoby interiérů v kancelářích. To všechno vyvolává velkou řevnivost patriarchy.

Podle oficiálních údajů je v Rusku zhruba 600.000 katolíků, zatímco neoficiálně se hovoří asi o 1,5 miliónu. Po rozpadu SSSR se značná část ocitla v Pobaltí a dalších bývalých sovětských republikách.

Vedení pravoslavné církve neznepokojuje ani tak počet katolíků v Rusku, jako aktivity katolických organizací a diecézí, kterých je nyní asi 220. Jejich činnost pravoslavná církev označuje někdy za "špionážní" a tvrdí, že působení těchto "agentů" není v souladu s ruskými zákony. I pravoslavní analytici ale připouštějí, že veškeré obavy jsou přehnané, neboť pravoslaví je v Rusku tak zakořeněno, že "výbuch katolicismu" rozhodně nehrozí.

"Okno" do Ruska katolíkům otevřel Petr I., který kvůli svým velkým stavebním plánům pozval do země zahraniční specialisty. Právě pro ně se původně stavěly katolické kostely. Ruský car se poprvé setkal s papežem teprve v roce 1845. Mezicírkevní vztahy Moskvy s Vatikánem ale byly vždy spíše chladné.

Konfrontace mezi Ruskou pravoslavnou církví a Vatikánem formálně začala v roce 1054. Prostí věřící ale dosud nechápou, v čem je podstata nepřízně. Obě náboženství totiž vyznávají zhruba stejné hodnoty. Pointou sporu je ale prý to, "kdo má blíž k Bohu". Zatímco Vatikán je přesvědčen, že to je papež, moskevský patriarcha se domnívá, že je to on.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k článku

Zobrazit komentáře