V sobotu 22. června bylo v zaplněné katedrále Sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech vysvěceno sedm nových kněží. Tři ze svěcených pochází z farnosti sv. Matěje a sv. Václava v Praze Dejvicích.
Tato farnost má v pražské arcidiecézi a možná v celé republice prvenství v počtu kněžských povolání, kterých byla od počátku devadesátých let již téměř celá desítka. Za tuto “žeň“ sklidil po obřadu potlesk dlouholetý správce farnosti páter Machač.

Kde je kořen takového úspěchu v době, kdy čteme spíše zprávy o pedofilních aférách a dalších nešvarech knežského stavu? Stálo by to jistě za sociologickou studii.
(Přesto že nechci problém zlehčovat, jsou podle mého názoru v poslední době články o aférách kněží na stránkách ChristNetu až příliš v nevyváženém počtu vůči věcem pozitivním a radostnějším.)

"To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. (J 15, 12-16)

U Jana Ježíš nazývá své učedníky „přátelé“. Již je nenazývá služebníky. V tomto slově by mohl být klíč k povzbuzení povolání v církvi. Rovnost, svobodná volba a partnerský přátelský vztah zmůže jistě více než nesvoboda uzavřeného semináře či farnosti. Jiný aspekt povolání, Boží volbu, na kterou člověk odpovídá, zdůraznil mimo jiné pan kardinál ve svém výkladu Janova evangelia.

Jedním z malých nevýznamných účastníků slavnosti byla i paní Věra, která přijela na svěcení do katedrály na svém invalidním vozíku, na který je již dlouho odkázána. Paní Věra je obyvatelkou domova důchodců v Praze-Dejvicích, do kterého docházel pomáhat jeden z nově svěcených kněží. V domově, který je v obvodu farnosti sv. Matěje, se již mnoho let koná bohoslužba a mnozí dnešní “matějští“ kněží tímto místem prošli.
Smutné je, že se v posledních letech nedaří najít v této “super“ farnosti pomocníky, kteří by byli ochotni pomáhat na tomto třetím místě ve farním obvodu, kde se slaví liturgie. Že by místní farníci neznali jiná než kněžská povolání? Nebo je chyba v přežívajícím pojetí církve, vkládat vše na bedra ordinovaných služebníků?

odpovědný redaktor: Milan Kovář