Týden po svatořečení zakladatele Opus Dei kněze Josemariá Escríva de Balaguer neutichají diskuse o  tomto novém světci. Na jedné straně jsou plné kostely při děkovných mších a na té druhé se snáší kritika na světcovy životní postoje.

V neděli 6. října byl za přítomnosti mnoha prominentních hostí a zaplněného svatopetrského náměsí svatořečen papežem Janem Pavlem II. Josemariá Escríva de Balaguer, zakladatel hnutí Opus Dei (Dílo Boží).
Samotné  svatořečení bylo ostře sledováno mnoha médii z celého světa. V mnoha článcích a komentářích, které se v pondělí  objevily v tisku a na internetu, byla kritika příliš rychlého procesu svatořečení, Escrívova konzervatismu  a také bylo připomínáno jeho působení ve Španělsku za vlády diktátora Franka, který podporoval po nástupu k moci zdejší katolickou církev.

Španělé a Escrívá
Požádal jsem proto španěla Joviera Matosesa o přiblížení postojů samotných Španělů k tomuto světci.
“Mě osobně nechává samotné svatořečním klidným. Je to svatořečení jako každé jiné,” říká svůj názor Matoses.
“Ve Španělsku vyvolalo už blahořečení v roce 1992 mnoho otázek a kontrovezních reakcí. Během diktátorského režimu generála Franka bylo několik jeho přívrženců z hnutí Opus Dei v jeho vládě. Tehdy proti tomu veřejně Escrívá nic nenamítal a mnoho lidí mu to nyní u nás nemůže zapomenout,” vysvětluje Matoses situaci v jeho rodné zemi.
Jak dále uvedl, nikdo asi nezpochybňuje samotné svatořečení, ale spíše se mnozí pozastavují nad mnohými událostmi a životmími postoji světce.

Problém občanské války
Za španělské občanské války bylo mnoho mnoho kněží, bohoslovců a řádových sester povražděno republikánskými gardami. Po obratu a nástupu k moci generála Franka došlo k úplnému obratu a tehdy se dostalo zdejší katolické církvi a i Escrívovým myšlenkám velké podpory.
Dnes je tak mnohými kritiky Frankova režimu obviňována církev i samotný Escrívá z podpory diktátorského režimu.

Konzervatismus
Escríva je také kritizován svůj postoj k 2. vatikánskému koncilu, kdy odmítá některé liberální proudy v církvi a znovu se vrací k tradičním hodnotám církve. V tom mnozí vidí jeho přílišný konzervatismus.
Na druhou stranu je třeba říci, že Escrívá byl jedním z prvních, kdo například otevřeně mluvil o povolání laiků v církvi ještě před koncilem.

Postřehy ze svatořečení
Na samotné svatořečení se do Říma sjely tisíce lidí z celého světa. Mezi poutníky ale bylo nejvíce Španělů a španělsky mluvících obyvavel jižní Ameriky, kde je Escrívá velice uznáván.
Jak se píše s nadsázkou v úterním vydání italské verze deníku Metro, po dva dny se mluvilo na trase metra A jen španělsky.     

Josefmariá Escrívá de Balaguer – narodil se 9.1.1902 v Barbastru,
-    v roce 1928 zakládá Opus Dei (schváleno v roce 1950)
-    zemřel 26.6.1975 v Římě
-    v roce 1992 blahořečen
-    svatořečen 6. října 2002
odpovědný redaktor: Milan Kovář