Babička chce pořádné pokárání

Přijde babička ke zpovědi, vyzná se z hříchů a pak poslouchá knězovo „pokárání“. Když ho kněz dokončí, tak babička povídá:
„A nemohl byste mi říct, důstojný pane, ještě něco k těm mým hříchům.“
Tak kněz začne říkat další a další věci. A když to dokončí, tak se na něj babička tak líbezně zadívá a říká:
„Řekněte mi ještě něco.“
Tak kněz začne říkat opět další a další věci. Když to dokončí, podává se na babičku a zeptá se ji:
„A proč toho chcete vlastně tolik k těm vaším hříchům slyšet? To na vás ty moje slova tak hluboce působí?“
Babička se pousměje a říká:
„To zas ne, důstojný pane. Z vás totiž voní tak příjemně kafe a mě to připomíná mého nebožtíka manžela.“