Rád bych se vyjádřil k reakci pana biskupa Dominika Duky OP k mé reportáži z Kutné Hory. Vede mne k tomu i snaha vysvětlit některé své dojmy v článků o evangelické bohoslužbě v chrámu sv. Barbory. Předem musím přiznat, že reportáž nebyla napsána dobře a nezaujatě a text měl být spíše vydán v rubrice názory k zamyšlení. Za to se omlouvám čtenářům i panu biskupovi. Rád bych zdůraznil, že jsem neměl v úmyslu urazit věřící katolického ani evangelického vyznání.

Některé mé glosy, jak uvádí i pan biskup, byly ze soudku černého humoru, které jsem opravdu mezi evangelickou mládeží zaslechl, ale bez známky zlého úmyslu. Mé poznámky ke způsobu vysluhování večeře Páně (eucharistie) byly ovlivněny i aktuální diskusí a články o teologických rozdílech pochopení této svátosti mezi katolíky a evangelíky na stránkách magazínu ChristNet. Komentovanou reportáží o bohoslužbě v Kutné hoře jsem chtěl přispět praktickou zkušeností doplněnou i o ilustrativní fotografie a jak jsem již jednou uvedl, nešlo zřejmě o vhodné tématické spojení.

Je třeba také vyvrátit nedorozumění, které by mohlo vzniknout spojením mého článku s duchem ekumenické netolerance, který vane z některých nekatolických církví, jak o tom píše pan biskup v závěru svého článku. Souhlasím, že mezi některými nekatolíky není vůle k ekumenické otevřenosti, o nic takového rozhodně v Kutné Hoře ale nešlo. Naopak. Vstřícnost místní římskokatolické farnosti, sester voršilek byla velice milá a mnozí si ji pochvalovali a ocenil ji i místní evangelický duchovní. To, že se evangelická bohoslužba konala v chrámu sv. Barbory, byl pro mě malý zázrak a bylo tomu zřejmě zejména proto, že v Kutné Hoře není jiný tak rozsáhlý shromažďovací prostor.

Pro mě osobně je tématika ekumenického dialogu dlouhá léta předmětem osobního i studijního zájmu a svědčí o tom i mé články, které lze nalézt v databázi magazínu ChristNet. Rozdělení křesťanů a zejména překážky ke vzájemné eucharistické pohostinnosti jsou realitou, která se mě dotýká a snažím se v rámci svých omezených možností přispět k jejich řešení. Na stránkách magazínu ChristNet byla například publikována studie o kořenech konfliktu v Severním Irsku, které jsem osobně navštívil. Také se snažím o medializaci ekumenických diskusí a témat nebo o prezentaci aktuálního dění v protestantském světě, které může být zajímavé i o pro katolické křesťany. Například diskuze o pochopení kříže , mariánská úcta v protestantismu či informace o existenci protestantského kláštera může jistě mnohého čtenáře překvapit, spojuje-li si křiž, pannu Marii nebo klášter jen s katolicizmem.

Těší mě, že pan biskup Duka ve svém příspěvku zdůraznil, že je zapotřebí prohloubit praktický ekumenismus. Věřím, že o toto šlo v Kutné Hoře a doufám, že i prezentace ekumenických témat na stránkách ChristNetu přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a pochopení věřících různých tradic. Velký zájem čtenářů o ekumenické otázky mne vede k přesvědčení, že se jedná o téma žhavé, aktuální a možná nedostatečně řešené na oficiální úrovni. Nebylo by dobré přenést tento dialog z virtuálního světa i do teologických komisí a úřadů? Věřím, že pokud by se jednotlivé církve více poznaly jak po praktické, tak teologické stránce, dalo by se předejít mnohým zbytečným nedorozuměním.