Úvodní část rozhovoru naleznete zde.

Dne 5. března 2007 odvolal biskup Bican vikářku pro Prahu - Západ Petru Šáchovou? Neuvedl tam však žádný důvod. Co si o tomto odvolání myslíte?

V sobotu byl biskup diecézním shromážděním potvrzen v úřadu a v pondělí odstranil z funkce vikářky jednu ze svých oponentek. To považuju za pomstychtivé ubohé gesto zbabělce, který začal systematicky likvidovat ty, kteří se proti němu postavili. Podobně se chová i teď, když byl suspendován: kope kolem sebe jako děcko, kterému vzali hračku. Kdy už Bican a jemu podobní pochopí, že s Boží církví si zahrávat nelze?

Jak se podle vás odrazí na životě církve uvnitř?

Naprostá většina členské základny církve je hluboce rozhořčena chováním Karla Bicana. Stejného názoru je i celý biskupský sbor, patriarcha i jednotliví diecézní kněží. Podpora, kterou se Bican neustále ohání, pochází od úzkého okruhu lidí, kteří jsou na něm dílem existenčně závislí, dílem jsou biskupem vydíratelní, neboť na ně biskup Bican mnohé ví možná ještě z dob své kariéry u StB, anebo jsou to lidé s podobnou charakterovou vadou jako ten, kterého dnes podporují.

Dne 3. března biskup Bican přestál rozhodující hlasování o jeho setrvání v úřadě. Myslíte si, že kdyby se hlasovalo dnes znovu, že by ten poměr hlasů byl jiný?

Těžko říct. Už v březnu bylo všechno podstatné o Karlu Bicanovi veřejně známo. Ale ani to nestačilo k tomu, aby se v diecézi našlo 60 % nikoliv spravedlivých, těch nejspíš nemáme ani deset jako Abraham u Sodomy, ale přinejmenším prozíravých a rozumných lidí, kteří budou mít odvahu „říct ďáblovi ne.“ Kdyby hlasovala církev jako celek, je výsledek jednoduše předvídatelný, když ale hlasují ti, kteří jsou zásluhou Bicanovou týden či měsíc na farách, když je biskup utěší štědrou státní dotací přes kamarády na Magistrátu či ve vládě, tak proč pro něj nehlasovat znovu a znovu? Anebo znáte lepší povolání než pracovat čtyři hodiny v měsíci a brát za to osm tisíc? I takové duchovní si církev pod Bicanovým vedením pěstovala.

Pocítili jste v posledních měsících nějakou změnu nahlížení lidí na vaši církev?

Odpovídám v souvislosti s výše řečeným. Kredit husitské církve v očích ekumeny, ale i nevěřící společnosti, po řadě předešlých kauz nebyl nikterak velký. To, co zažíváme teď, je katastrofou, ve které si kladu otázku, co může ještě přijít horšího. Jak říká jeden bratr z rady starších mého sboru: „Ještě jedno takové vítězství a budeme totálně poraženi!“

Jak se díváte na nedávné dočasné postavení biskupa Bicana mimo sluzbu a zbavení ho všech funkcí?

Termín "dočasně" odráží časovou realitu, ve které se církev nachází vzhledem k tomu, že pracuje s věčností. Když se řekne dočasně, mnoho lidí má dojem, že po uplynutí nějaké časové lhůty by se Karel Bican mohl do úřadu biskupa znovu vrátit. Tak tomu však není. Čas Bicanova "biskupování" se naplnil mírou vrchovatou. Cesta zpátky už není. Karel Bican svůj spor s církví vyhrotil natolik, že je velikým otazníkem, zdali ještě někdy v budoucnu bude pověřen nějakou formou duchovenské služby v husitské církvi. Podle mého názoru to je málo pravděpodobné. To bych ale předjímal události, které teprve nastanou. Prozatím platí rozhodnutí o dočasném postavení mimo službu a zbavení všech církevních funkcí do doby, nežli Kárný výbor s definitivní platností rozhodne.

Jméno Karla Bicana je uvedeno v seznamu spolupracovníků StB. Je u něj uvedeno písmeno „A“ jako agent. Věděli jste tuto skutečnost předtím, než se stal Karel Bican biskupem?

O Karlu Bicanovi byla tato skutečnost známa a nikdo neměl vůli pátrat po příčinách i konkrétních skutcích. V církvi se razilo tvrzení o nápravě člověka prací. V bibli jsem ale nic takového nenašel. Kam jsme to s tímto přístupem „dopracovali“, je zřejmé až teď.

Existují v církvi nějaká svědectví o možné agentské činnosti biskupa Bicana v době komunistického režimu?

Bezesporu. V náznacích mnohé věci začínají vyplouvat na povrch, další bude ozřejměno poté, až dojde k celoplošnému odkrytí doposud utajovaných svazků, k nimž doposud neměli přístup ani vědečtí pracovníci. Věřím, že až k tomuto dojde, nebude už Karel Bican v duchovenské službě v CČSH.

Budete jako církev usilovat o to, dozvědět se Bicanovu minulost?

Nevím jestli církev jako celek, ale rozhodně někteří jedinci v ní o to usilovat budou.

Někteří členové vaší církve navrhli, aby kandidáti do budoucna předkládali lustrační osvědčení? Jak se na tento návrh díváte?

Být uveden na jakémkoliv seznamu ještě neznamená, že je člověk apriori zločinec a kolaborant. To je pohled malého českého člověka, který potřebuje obětní beránky za vlastní hříchy. Situace je mnohem složitější. Celá řada lidí se na seznamech ocitla vlastní hloupostí, ze strachu, ale třeba i z naivních pohnutek, kdy byli obelháni nebo obelhávali sami sebe představou, že pod rouškou spolupráce druhému pomůžou. Proto bych se přimlouval za to, aby samozřejmě lustrační osvědčení bylo předkládáno a v případě pozitivního zápisu v něm aby kandidát věrohodným způsobem za účasti svědků před církví doložil, v čem jeho spolupráce spočívala. Pokud by prokázal, že vědomě nikomu neublížil, že neudával, že nesledoval vlastní prospěch, potom nechť církev rozhodne, zdali takového člověka přijme do služby nebo ne.

Děkuji za rozhovor!

David Frýdl (nar. 1974) – farář Církve československé husitské v Praze – Vršovicích. Po absolutoriu Husitské teologické fakulty UK nastoupil do duchovenské služby ve východočeské diecézi CČSH. Sloužil v náboženských obcích Vysoké nad Jizerou, Jilemnice a Vrchlabí. Od roku 2002 působí v Praze v Husově sboru ve Vršovicích. Mezi jeho profesní zájmy patří církevní historie, katechetika, liturgika. Je autorem monografie Reformní náboženské hnutí v počátcích ČSR (2001, Brno, nakladatelství L. Marek), která mapuje dějiny vzniku Československé církve. S manželkou Adelou, roz. Volkmanovou napsal sbírku metodických materiálů pro vedení dětských bohoslužeb. Je pravidelným přispivatelem do různých církevních periodik a editorem časopisu Nejnovější čs. zápas.