Třídenní návštěva papeže Benedikta XVI. na konci září byla zřejmě největší událostí českého náboženského života v roce 2009. Média zaměstnávaly také spekulace ohledně nástupce kardinála Miloslava Vlka ve funkci pražského arcibiskupa. Církev se ale musela vyrovnat i s neúspěchy, mezi které patřilo rozhodnutí soudu, že svatovítská katedrála patří státu. Poslanecká komise také odmítla vládní návrh na majetkové vypořádání státu s církvemi.

Nejvyšší představitel katolické církve navštívil Česko po 12 letech. Odsloužil mše v Brně a ve Staré Boleslavi, kterých se zúčastnilo 120.000, respektive 50.000 věřících. Tisíce lidí jej také vítaly při cestě papamobilem po Praze. V hlavním městě Benedikt rovněž předal korunku sošce Pražského Jezulátka.

Papež v Tuřanech/Filip KotekPapežova návštěva byla pastorační a nedořešené vztahy mezi ČR a Vatikánem nebo majetkové vyrovnání státu s církvemi se na ní příliš neřešily. Premiér Jan Fischer později při návštěvě Vatikánu uvedl, že uzavření česko-vatikánské smlouvy není součástí mandátu jeho úřednické vlády. Uvedl také, že vzhledem ke krizi nyní nepovažují česká vláda ani katolická církev otázku majetkového vyrovnání za prioritní.

Vládní návrh na vyrovnání s církvemi zablokovala hlasy levice a bývalého poslance ODS Vlastimila Tlustého sněmovní církevní komise. Vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala vrátit církvím zhruba třetinu majetku zabaveného v roce 1948, zbytek měla nahradit finanční částka 83 miliard korun. Její splácení mělo být rozloženo do 60 let a za tuto dobu by se s úrokem zvýšila na 273 miliard korun. Kabinet Jana Fischera se otázkou vyrovnání s církvemi kvůli svému omezenému mandátu nechtěl zabývat.

Katolická církev letos v březnu také neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním v případu sporu o vlastnictví katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Soud tak potvrdil svůj předchozí výrok, že katedrála patří státu. Církev ale v květnu podala stížnost k Ústavnímu soudu, který zatím o případu nerozhodl. Pokud by ale církev neuspěla, její zástupci jsou prý připraveni jít se sporem k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Kauzu svatovítské katedrály a odklad majetkového vyrovnání státu s církvemi zařadil mezi své neúspěchy kardinál Vlk, když hodnotil své působení v čele českých katolíků. Vlk již v roce 2007 podal podle církevních pravidel papeži rezignaci na post pražského arcibiskupa, byl ale pověřen vykonáváním úřadu ještě další dva roky. Tento termín vypršel letos, zatím ale není jasné, kdo Vlka nahradí ani kdy se tak stane. V souvislosti s příštím českým primasem se spekulovalo o litoměřickém biskupovi Janu Baxantovi, královéhradeckém biskupovi Dominiku Dukovi, olomouckém arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Ve hře by prý mohl být i biskup Václav Malý či strahovský opat Michael Pojezdný.

Věřící si letos rovněž připomněli 20. výročí svatořečení Anežky České. Jen několik dní před výročím se objevila i zpráva, že se v kostele svatého Haštala pátrá po Anežčiných ostatcích. Kardinál Vlk povolil provést v kostele archeologický průzkum, který by mohl potvrdit nebo vyvrátit, zda se v prostoru pod oltářem skutečně nachází hrob české světice.

Letos také vyšel nový překlad bible, který převádí text do moderní češtiny. Takzvaná Bible21 se podle svého vydavatele stala bestsellerem, prvních 50.000 výtisků se rozebralo během měsíce. Někteří zástupci církví nový překlad uvítali, jiní ale upozorňovali, že bude obtížné používat text při liturgii. Čeští a moravští biskupové také upozorňovali na nepřesnosti v textu. Katolická církev zase ke konci roku přišla s českým překladem tzv. Jeruzalémské bible.

Foto: Papež v Tuřanech / Filip Kotek / ČBK