Hrdost i tíhu odpovědnosti cítí potomci jihokorejských katolických mučedníků, kteří před více než sto lety položili život za svou víru. Papež František při své návštěvě Jižní Koreje tento týden 124 mučedníků, kteří zemřeli během 18. století, blahořečí. Mučedníci byli zabiti mezi roky 1791 a 1888.
Katolická církev je přesvědčena, že celkem zahynulo násilnou smrtí na 10.000 korejských katolíků za vlády dynastie Čoson, která se snažila uzavřít Korejský poloostrov před západními vlivy. Panování dynastie skončilo v roce 1910, kdy Japonsko anektovalo Koreu a začala pětatřicetiletá kolonizace země.
V současnosti katolíci představují více než deset procent z padesátimilionové jihokorejské populace a místní církev doufá v pokračující růst. Církevní představitelé si nicméně stěžují, že jihokorejská mládež je pod příliš velkým tlakem, aby uspěla ve studiu, že nemá čas chodit do kostela.
Během své pětidenní návštěvy se papež František chystá vyzvat mladé katolíky, aby šířili víru a nenechali se ovládnout materialistickou kulturou.
Již více než stovka korejských mučedníků byla svatořečena v roce 1984 při návštěvě papeže Jana Pavla II., který se do Jižní Koreje pak ještě vrátil v roce 1989.
Katolicismus zapustil kořeny v Jižní Koreji koncem 18. století mezi vzdělanci, kteří četli dovezené křesťanské spisy - roky před tím, než do země dorazili první misionáři. Historici se domnívají, že lidi tehdy uchvátila myšlenka náboženství, jež hlásalo rovnost před bohem v době, kdy diskriminační hierarchický systém krutě zneužíval řadové občany.
Podle duchovního katolické církve v Soulu Pak Kun-tea byl příchod katolicismu do Koreje vnímán některými obyvateli jako osvobození od systému, kde s některými lidmi z nejnižších vrstev "bylo zacházeno jako se zvířaty". Katolíci byli pronásledováni proto, že údajně rušili veřejný pořádek, osnovali vlastizradu, popírali legitimitu dynastie Čoson a hledali pomoc v zahraničí při šíření katolické víry.
Nábožensky motivované razie přinutily katolické rodiny rozptýlit se po celé zemi, aby unikly perzekuci. Mnozí věřící již raději nepředávali víru svým potomkům a podle analytiků byly některé rodiny zcela vyhlazeny. Sobotního ceremoniálu se zúčastní pouze 24 příbuzných 124 mučedníků, jež čeká blahořečení, protože další nebyli nalezeni, uvedla jihokorejská katolická biskupská konference.
Šestapadesátiletý Paul Jun, který se živí dodávkami elektronických produktů na americké vojenské základny, řekl, že svůj příbuzenský vztah k jednomu z mučedníků odhalil teprve před sedmi lety, když manželka studovala jeho rodokmen.
"Byl jsem překvapen, ale také jsem pocítil těžké břímě, protože jsem nebyl oddaným věřícím," vzpomíná Jun, jehož cituje agentura AP. Představitelé jihokorejské katolické církve tvrdí, že předek tohoto podnikatele Jun Či-čong je prvním jihokorejským mučedníkem. Při takzvaném Činsanském incidentu tento katolík, jejž obrátil na víru jeho vzdělanecký strýc, a jeho bratranec Kwon Sang-jon byli obviněni z odpadlictví a byla jim useknuta hlava. Oba mají být v sobotu blahořečeni.
Paul Jun pochybuje, že jeho nyní již zesnulí rodiče tuto část rodinné historie znali. Nedávno ale zjistil, že jeden z Jun Či-čongových potomků, ač buddhista, nechává za mučedníka každoročně sloužit vzpomínkovou mši v katolickém kostele.
Jeden z Kwonových potomků je nyní členem armády spásy v provincii Čchungčchong namdo. Kwon Sun-kil o svém mučednickém předkovi nevěděl do roku 2005, kdy mu o něm řekli odborníci zabývající se dějinami katolické církve. "Uvědomil jsem si, že to byla vůle mého předka, abych se věnoval duchovní službě," říká osmapadesátiletý Kwon.