Pokud se první máj stane dnem demonstrací antiglobalizátorů – od anarchistů po neonacisty -, bylo by spravedlivé najít den, kdy by své slovo mohli říci i ti, kteří v globalizaci nevidí jen černého démona lidstva. A zde ohlašuji nápad: tím dnem by mohl být křesťanský svátek, který připadá na čtyřicátý den po Velikonocích: svátek Nanebevstoupení Páně. Co má tento starý svátek společného s globalizací?

Ten den si křesťané připomínají větu, kterou to – podle mého skromného názoru - všechno začalo, větu, která zdynamizovala svět: Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky. Je to  text z novozákonních Skutků apoštolů, který líčí, jak Kristus před svým nanebevstoupením svěřuje svým žákům misijní poslání. Právě toto univerzální poslání vedlo skupinku, která byla dlouho považována za sektu uvnitř helenistického židovství, k cestám na všechny světové strany, do Evropy, Asie, Afriky. Avšak ze všech kontinentů se právě Evropa – světadíl, který Ježíš Nazaretský nikdy nenavštívil – stala ohniskem snahy roznést jeho poselství i do nejvzdálenějších koutů planety Země.

Po silnicích, vybudovaných světovládnými sny římských imperátorů, a myšlenkovými stezkami, proklestěnými v houštinách mýtů antickými filozofy, kráčeli nyní Kristovi apoštolové; a později mořeplavci – vzpomeňme na Kryštofa Kolumba, poháněného vášní donést evangelium neznámým národům dřív, než skončí běh světa – rozšířili tyto cesty přes vlny oceánů. Touha naplnit misijní příkaz zakladatele křesťanství dávala Evropě podivuhodnou duchovní sílu k expanzi.

Ale tato expanze posléze stále více přibírala k duchovním statkům i materiální a technické hodnoty evropské civilizace – a po staletích už dynamika evropských cest k jiným civilizacím je poháněna snahami velmi odlišnými od těch, které stály na počátku evropského rozmachu. Možná právě v té době začala být stará Evropa zastiňována světodějnou energií svých „dědiců“ – můžeme-li si vypůjčit termín Jana Patočky – Ruska a Ameriky.

Co může dnes Evropa po velkých změnách posledního desetiletí 20. století nabídnout globální civilizaci na prahu nového milénia? Tato otázka je dnes evergreenem publicistiky a konferencí snad ve všech evropských zemích. V den starého křesťanského svátku Nanebevstoupení Páně bychom si mohli vzpomenout na větu, z níž kdysi vyšlehl plamen, který učinil Evropu Evropou a do vínku její historie vložil touhu oslovit a duchovně obohatit všechny národy světa.

(Úryvek z připravované knihy fejetonů: ÚVAHY NA PRAHU TISÍCILETÍ. Ranní zamyšlení na vlnách BBC, která vyjde koncem roku v nakladatelství Lidové noviny.)