Články – Jan Kašper:
Praktická víra
Jak číst Bibli
Jan Kašper / 16. 2. 2012Portréty a rozhovory
Na svět hledím jako Hospodin
Jan Kašper / 13. 1. 2012Církev dnes
Nerezignovat v politice
Jan Kašper / 25. 11. 2011Areopag
Církve ne/podváděly!
Jan Kašper / 19. 11. 2011
Tak podváděly církve, nebo ne? Autor článku (Husitská církev podvádí, odhalil audit; Vladimír Křivka, LN 15. 11.) to nejprve tvrdí o jedné z nich. Na titulní stránce. Vzápětí hned dodá, že „církve zneužívají finance od státu“. Tedy všechny! Pisatel by se měl nyní všem ostatním církvím, a to jmenovitě, na titulní stránce listu, tohoto seriózního deníku, omluvit. Nebo rozšířit svou argumentaci a osočit, či na příkladech doložit výslovně další.
Areopag
Oltář a trůn – diskuse měla být věcná
Jan Kašper / 13. 10. 2011Přejít na stránku:
Článek měsíce
Ekumenický den v Semaníně
Pavla Holíková / 13. 9. 2026Pomsta není sladká, je nekřesťanská
Jan Kašper / Článek k zamyšleníNáš problém: Volný pohyb Romů
Jan Kašper / Článek k zamyšleníNásilí kolem, mezi námi, v nás
Jan Kašper / Článek k zamyšleníNač pan prezident zapomněl
Jan Kašper / Článek k zamyšleníObama: Nástupce M. L. Kinga - či prezident?
Jan Kašper / Článek k zamyšleníPřejít na stránku:

Je možno tak činit s mnoha otazníky. Číst ji jako beletrii, detektivku, notovou osnovu, zápis kronikáře, filosofický spis, náboženskou příručku? Nakládat s ní jako s klasickým literárním, hudebním či uměleckým dílem? Jako s dívkou, do které jsme se zamilovali a pak ji poznáváme? Naslouchat jí jako orchestru, nebo ji jako orchsetr dirigovat? Je třeba ji nahlížet jako mosaiku, ledovec, nebo „puzzle!“? Tyto a mnoho jiných podnětů a různých alternativ nám předkládá Jaroslav Vokoun ve své knize Číst Bibli zase jako Bibli vydanou Českou biblickou společností v prosinci 2011.
Místopředseda Senátu České republiky Petr Pithart (KDU-ČSL) statečně hájil užitečnost seriózní politiky na farářské konferenci Poděbradského seniorátu Českobratrské církve evangelické v Nymburce. Budil však dojem, že sám je z dosavadního vývoje unaven a v mnohém zklamán. Ovšem - prorůstání byznysu do politiky a korupční jednání se shodou okolností, právě v posledních týdnech, stalo nanejvýš aktuálním tématem.
Nebyl bych tak přísný na našeho prezidenta Václava Klause jako kněz Tomáš Halík. Proč? Církve, až na výjimku prvních tří století, si zadaly se státem. Bohu díky za těch 300 let! Přitom v té době byli křesťané pro stát, římské impérium, nepřijatelní. Prohlašováni za nepřátele lidského rodu. Dokonce za ateisty. Po třech stoletích - těch dalších bezmála 1700 let? Bylo to obrovské pokušení. Náležet k etablované společnosti. Něco znamenat v dnešním světě, ba i politice. Dokonce mít i přednost. Zažít, že být v církvi, to je už „něco“. Není to pak „černý Petr“, nýbrž žolík.