"Jako křesťanská i později postkřesťanská – euroamerická židovsko-křesťanská civilizace vyzkoušela s muslimy za těch takřka čtrnáct století od vzniku islámu snad všechny možné varianty vztahů. Války, imperiální soupeření, pronásledování, soužití, symbiózu kultur, kooperaci, vzájemný respekt. Co si z toho vybereme nyní, to zůstává otázkou,” říká v rozhovoru Michal Řoutil, autor knihy Nevěřící, odejděte!, která mapuje pronásledování křesťanů na Blízkém východě  v severní Africe v současnosti.

S jedním z autorů knihy Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923 Michalem Řoutilem jsme hovořili o tom, proč k tragédii došlo, jakou roli v tehdejších událostech mělo náboženství či stát. A proč podle něj neexistuje žádné poučení z dějin, ale přesto kniha nevyznívá zcela pesimisticky…

Teze, se kterou se dnes v církvi i ve společnosti setkáváme na každém kroku, totiž že je islám zlem, a že jde o náboženství násilné, spjaté s aktivitou Zlého, není teze nijak nová. Již sv. Jan Damašský (zemř. 749), nebo vlastním jménem neznámý arabský křesťan podepisující se jako Abd al-Masíh ibn Isháq al-Kindí (žil na přelomu 8.–9. stol.), identifikovali islám s dílem ďábla.