Články – Jan Uhlíř:
Portréty a rozhovory
Církve na Kubě jsou zastrašované
Jan Uhlíř / 17. 3. 2009
"Fungování kubánského systému je hodně podobné jako v bývalém komunistickém Československu, je tam podobně dříve tady institut církevního tajemníka a sektretáriátu pro věci církevní, i když to má jiný název. Na Kubě je to přímo pod komunistickou stranou, zatímco tady to bylo tehdy pod ministerstvem kultury, tedy formálně ne přímo pod stranou. Pokud církev něco chce, ať se to týká cestování, rozšíření kostela nebo založení nového sboru, ke všemu je třeba souhlas," říká v rozhovoru pro ChristNet.eu spoluorganizátor dnes zahajované konference Quo vadis, Cuba? Peter Morée. Portréty a rozhovory
Kuba přípomíná Československo osmdesátých let
Jan Uhlíř / 10. 3. 2009Portréty a rozhovory
S poslancem Karasem jsem skoro nikdy nesouhlasil
Jan Uhlíř / 16. 10. 2008
Tentokrát o politických postojích Sváti Karáska. Jak se dívá na současnou zákonnou úpravu umělých potratů či na legalizaci eutahnasie? Proč zvedl ruku pro zákon o registrovaném partnerství? "S poslancem Karasem jsem skoro v ničem nesouhlasil. Jsme sice oba křesťané, ale jiného rozpoložení. Myslím si, že je to správné, že tu není uniformita a že je zde více křesťanských proudů," říká Karásek v druhé části exkluzívního rozhovoru pro Magazín ChristNet.eu. Portréty a rozhovory
Liberální politika, která se stará o lidská práva
Jan Uhlíř / 13. 10. 2008
O tom, co Sváťu po návratu z exilu nejvíce doma překvapilo, proč opustil farářování a dal se na politiku a proč zvolil angažmá v liberálních stranách. O návrhu majetkového narovnání s církvemi evangelík Karásek říká: "Katolíci uznali, že z celkového majetkového balíku mají žít i malé církve. Je to velkorysé, proto také říkám klobouk dolů." Portréty a rozhovory
Bez církve bychom uctívali ještě třeba Radegasta
Jan Uhlíř / 18. 8. 2008
Dlouho mě nenapadlo spojovat frontmana rozverné kapely Yo Yo Band Richarda Tesaříka s vírou. Až vloni na jaře mě překvapila jeho jasná slova na toto téma v Lidových novinách. ..."Věřím v to, že je Bůh. To, jak je ten svět úžasný, sofistikovaný, není samo sebou. To bere dech. Jen se na nás podívejte, jak spolu mluvíme, přece nevěříte, že se něco splašilo a udělalo nás to jen tak náhodou... Věřím v Boha a nepředstavuji si ho jako dědka v košili. Já nevím, jak vypadá, jestli obklopuje celý vesmír, jen vím, že je. A jenom blbej intelektuál může říct, že Bůh není. To je přece nabubřelost." Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
Komise špičkových teologických expertů konečně vyjádřila to, co mnoho křesťanů vnímá a tvrdí už desítky let a o čem já jsem tady mnohokrát mluvil: když spolu žijí v lásce a ve svobodě dva dospělí lidé stejného pohlaví, tak to může být krásný a hodnotný vztah, na kterém není nic hříšného a Bůh mu s radostí žehná.