Články – Rostislav Matulík:
Církev dnes
Vatikán po 700 letech zveřejní důkazy o nevině templářů
Rostislav Matulík / 16. 10. 2007
Ukončit jednou provždy záhady a spekulace obklopující templářský řád se rozhodli podle deníku L´Osservatore Romano ve Vatikánu. Experti ze supertajného vatikánského archivu vydají 25. října knihu Processus contra Templarios, v němž představí veřejnosti klíčový dokument, utajovaný bezmála sedm století. Cílem této otevřenosti je obnova pověsti řádu, který byl počátkem 14. století zrušen a jeho představitelé byli v roce 1314 upáleni jako kacíři.
Matka Tereza, která se dočká svatořečení možná už koncem tohoto roku, prožívala posledních bezmála 40 let svého života hlubokou krizi víry. Píše o tom italský deník La Repubblica, který cituje z dosud neznámé korespondence této albánské řádové sestry. 
Týdeník Przekrój neboli Průřez přinesl v březnu reportáž o těžkém životě ateisty v Polsku. "U nás je ateista zrádce, komunista a vrah, protože je přívržencem potratů a eutanazie," píše magazín. "Bez svědomí a zásad. Jaké by asi mohl mít, když nevěří v boha? Ateisté tu zkrátka nemají lehký život." 
V dubnu má být v Moskvě hotový návrh zákona, kterým by ruské církve získaly rozsáhlý majetek náboženského určení. Zástupci ministerstva hospodářského rozvoje, kteří zákon připravují, neskrývají, že se církvím díky vrácenému majetku otevírají "rozsáhlé obchodní možnosti"; budou ale muset při svém podnikání sledovat výhradně religiózní cíle. 
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.