Články – Martin Grombiřik:

Přijede-li cizinec do prostředí některé české protestantské církve, zaujme ho zvláštní jev - nepřítomnost či jen  náznaky symbolu kříže, který je jinde samozřejmým znakem křesťanství a symbolem jeho zakladatele, Ježíše Krista. Evangelické kostely mají místo něj na věžích různá sluníčka, hvězdičky, kouličky či jiné ornamenty. Často se vyskytuje motiv kalicha, někdy i s knihou - Biblí svatou. Kalich se objevuje na razítkách a logotypech církve, hrobech evangelíků a v miniaturní podobě se (bezpochyby jako reakce na nošení křížku) pohupuje i na dmoucích hrudích půvabných evangeliček. "Insideři" z ČCE si jistě pamatují  vášnivou celocírkevní debatu o otázce, zda má či nemá být symbol kříže součástí loga církve. Podobné debaty na lokální úrovni proběhly také v souvislosti s použitím tohoto prvku k výzdobě kostela či modlitebny. Užije-li se znamení kříže v liturgii,  mnohé oči se rozšíří hrůzou z "katolictví" a "obřadnictví".

Hned od počátku musím říci že se jedná o reakci kritickou (ačkoliv jsem původně uvažoval, zda se Badalovým výtvorem vůbec zabývat), jelikož se v něm autor podle mého názoru dopouští velmi hrubě zkreslujícího a velmi tendenčního pohledu na problematiku intercommunia, konkrétně přijímání eucharistie katolíky na nekatolických bohoslužbách.