Článek k zamyšlení
Když život náš je v půli na své pouti
Petr Cekota / 18. 7. 2012
Poslední měsíce mi byla dána možnost pracovat jako dobrovolník v sociálních službách. Poté, co mne jistý katolický biskup propustil ze zaměstnání v katolické církvi, v níž jsem aktivně sloužil posledních deset let, klesl jsem na společenském žebříčku na jednu z nejnižších příček. Náhle se přede mnou otevřel svět, který jsem znal jen málo: svět lidí odsunutých na okraj, svět nemocných, postižených, bezbranných, svět vyloučených a odkázaných na pomoc druhých. A také svět lidí, kteří se o tyto bezbranné, nemohoucí, ležící a bezmocné starají, buď úplně zadarmo, nebo za minimální mzdy. Po jisté době jsem zjistil, že prožívám na sobě zvláštní paradox. Osvobození od církevních struktur dalo mému životu novou naději... Článek k zamyšlení
Když život náš je v půli na své pouti
Petr Cekota / 18. 7. 2012Článek k zamyšlení
Když život náš je v půli na své pouti
Petr Cekota / 18. 7. 2012Článek k zamyšlení
Červencové svátky
Tomáš Halík / 2. 7. 2012
Polistopadový režim daroval národu dva nové státní svátky na prahu prázdnin – svátek cyrilometodějský a den Husův. Lid to vděčně přijal jako libé rozšíření času dovolených, o vnitřní obsah obou slavností, jak se zdá, dbá málokdo. Jsou to svátky s nábojem náboženským i vlasteneckým; připomínají si je po svém církve, tu a tam se na církevní slavnosti přitočí před kamery nějaký politik, ale otevře-li ústa, bývá patrné, že o duchovním poselství oněch dní příliš nečetl ani nemeditoval, a celkový dojem bývá po pravdě řečeno rozpačitý.Článek k zamyšlení
Červencové svátky
Tomáš Halík / 2. 7. 2012Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.