Teologie a duchovní texty
Radost velikonočního tajemství
Michal Černý, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 1. 9. 2008Teologie a duchovní texty
Umění a liturgie
Michal Černý, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 15. 8. 2008Teologie a duchovní texty
V nebi neznají spěch. Hodinky nechte doma!
Michal Černý, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 17. 7. 2008Teologie a duchovní texty
Sakrální prostor má vyjadřovat svobodu, velikost a sílu Ducha
Michal Černý, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 29. 5. 2008Praktická víra
Problémy liturgických gest
Michal Černý, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 19. 5. 2008
V Magazinu ChristNet vyšel článek o tom, že ministranti nemají klečet před biskupem během manipulace s kadidlem a umýváním rukou po rozdělování eucharistie. Autor přitom poukázal na některé zajímavé problémy současné liturgie.
Přejít na stránku:
Článek měsíce
Antikrist Petera Thiela
Martin Bedřich / 5. 10. 2025Přírodní prvky v liturgii
Michal Černý / Teologie a duchovní textyVánoční zamyšlení o Josefově snu
Michal Černý / Praktická víraLiturgická gesta: živá znamení - žádné divadlo!
Michal Černý / Teologie a duchovní textyLiturgické oděvy? Bezesporu ano!
Michal Černý / Teologie a duchovní textySpirituální rozměr liturgie
Michal Černý / Teologie a duchovní textyMistr koncilu Karel Rahner
Michal Černý / Teologie a duchovní textyBankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů

Seznamka
Jádro křesťanské víry nacházíme právě v oslavě Velikonoc. Nevstal-li Kristus, naše víra je marná, píše svatý apoštol Pavel. Velikonoce tak musíme ve svém srdci a životě slavit neustále. Musejí být zdrojem naší naděje, nikoli pouze několik málo dní v roce, ale každý den stále přítomně v nás.
Umění je jednou ze skutečností , které oddělují člověka od zvířat. Člověk je svobodný a ve svobodě může tvořit. Cílem umění je oslava Boha, otevření a poukázání na nové perspektivy lidského bytí. Umělci by měli vdechovat Ducha, aby svým uměním sdělovali Boží lásku k všemu stvoření.
U Boha není čas, ale člověk je vržen do času. Proto musíme uvažovat o vztahu liturgie a času v perspektivě Božsko-lidské. Boží slovo je neměnné, jen jeho autoři jsou časově podmíněni, proto je potřeba hledat stále aktuální význam pro každého jednotlivého člověka. Anamnesis probíhá stále (v Kristu) a je před Bohem neměnnou a stálou událostí, uskutečněním neuhasínající Kristovy lásky.
Křesťané i židé vnímají chrám jako důležité místo své víry. Je to prostor pro modlitbu, ztišení a setkání se s Bohem. Člověk uvržen do tajemství může svůj duchovní život přenést do míst, kde zaznívají zpěvy andělské. Je pro křesťany důležitý kostel, je to jen místo setkání, vnější schrána, nebo něco víc?