Delegáty v Sibiu pozdravili i mnozí politici. Mimojiné předseda Evropské komise Barroso (na snímku) nebo prezident Rumunska.
Kromě Radkovského přijela do Sibiu cca třicetičlenná česká delegace v čele s tajemnicí Ekumenické rady církví Zuzanou Dvořákovou. Z představitelů církví se shromáždění zúčastnili mimo jiné i pravoslavný metropolita Českých zemí a na Slovensku Kryštof, patriarcha Církve československé husitské Butta, biskup Slezke církve augsburského vyznání Volný a farář Českobratrské církve evangelické Marek Zikmund.
Škoda jen, že českým delegátům připravili české, maďarské i rumunské dráhy nepříjemné překvapení v celkem šestihodinovém zpoždění vlaku, které bylo naštěstí doplněno prohlídkou Drákulova hradu v Transylvánii a výtečnou snídaní v kavárně v Budapešti při čekání na zpožděné spoje. Nicmeně tato trocha nepohodlí patří k svobodnému putování cestovatele a dlouhé hodiny v pohodlném postrovaném kupé nejsou nic proti hrůze dobytčáků, které v nesvobodné Evropě před šedesáti lety vozily lidské bytosti do cílové stanice Osvětim.
Čekání na vlaky si delegati krátili rozhovory, modlitbou i prohlídkou památek a kaváren
Cestování vlakem, původně německý nápad (většina Němců, ale nakonec přiletěla letadly :-)), mělo symbolicky přispět i k ekologické dimenzi shromáždění, která byla zřetelná i v mnohých projevech zejména západních delegátů a zmínky o bojí s globálním oteplováním se nakonec dostaly i do některých kázání. Zelené pseudoevangelium znějící z kazatelen ale nebylo všem pochuti. Dobrovolná skromnost je zakotvena v křesťanské tradici, nicméně evangelium nelze nahradit jakoukoliv ideologií, říkali někteří delegáti.
Shromáždění v Sibiu přijalo poměrné obecné závěrečné prohlášení. Málo kdo čekal, že by tak velké těleso mohlo přijmout něco příliš konkrétního. Přesto dokument nelze jen kritizovat. Delegáti do něj zapracovali celkem deset poměrně konkrétních výzev. Mimo jiné vyzvali církve k pokračování dialogu o vzájemném uznání křtu – s vědomím, že ten je základem pro další svátosti a nauku o církvi. Ve svém prohlášení se delegáti odvolali na Chartu oecumenicu jako nosný základ pro vzájemnou ekumenickou spolupráci. Velkou pozornost věnovali i sociálním otázkám, spolupráci v charitativní, misijní a vzdělávací oblasti. Vyzvali církve a společnost k zvýšení úsilí o pomoc uprchlíkům, národnostním menšinám - zvláště Romům - a k plnému zapojení všech lidí – mladých i starých, menšin i postižených. V doporučení pak připomínají církvím, že přistěhovalci se mohou stát plnohodnotnými členy církevního a náboženského života místního společenství.
Účastníci také vyzvali všechny křesťany, aby respektovali právo druhých lidí na náboženskou svobodu a bránili práva každého člověka od početí až do přirozené smrti. Připomněli dále, že válka a násilí není nikdy řešením, "násilí a terorismus ve jménu víry náboženství popírají."
Součástí setkání bylo i mnoho doprovodných akcí na hlavním náměstí
Rozsáhlá část dokumentu je věnovaná i aktuální ekologické problematice. Delegáti doporučili církvím, aby v průběhu září a října organizovali bohoslužby a modlitební shromáždění zaměřené na ochranu stvoření. Křesťanské církve mají být i příkladem pro své okolí v důrazu na dobrovolnou skromnost, kterou mohou přispět k prevenci globálního oteplování. Velkou pozornost závěrečného dokumentu k ochraně stvoření si pochvaloval i ředitel pravoslavné akademie ve Vilémově Roman Juriga, který v Sibiu představil dlouholetý enviromentální program semináře.
Setkání v Sibiu bylo doprovázeno i pravidelnými bohoslužbami různých ritů, kterých se účastnili nejen delegáti, ale i obyvatelé města. Společná účast na modlitbách a bohoslužbách v mnoha z kostelů tohoto evropského města kultury dodala shromáždění hlubokou dimenzi a mnozí mohli poprvé poznat odlišnou liturgickou tradici sesterských církví. Osobně mě mile překvapili Arméni, kteří otevřeně pozvali k eucharistické hostině i křesťany jiných církví.
Arméní byli milí a pohostinní. Rádi se nechali vyfotografovat
Výběr Sibiu pro třetí evropské ekumenické shromáždění (předcházející setkání v r. 1989 se konala v Basileji a r. 1997 v Grazu) byla více než šťastná volba. Jak připomněl kardinál Walter Kasper, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, historie rumunské Transylvánie byla vždy byla místem soužití Maďarů, Rumunů a Němců - pravoslavných, katolíků a evangelíků. Věřme, že ducha tolerance a "Kristovo světlo" - moto setkání - přenesou poutnící ze Sibiu i do svých zemí a církví."
Velká setkání jsou drahá, často neosobní a mnohé se dá vyřešit v malých forech. Přesto shromáždění zastupců křesťanstva z celého "obydleného světa" - oikumene mají smysl především pro povzbuzení. Evropská ekumenická shromáždění v takovémto rozsahu se konají přibližně jednou za 8-10 let. Kde bude další setkání, se ještě neví, věřme ale, že se podaří pokročit v ekumenickém dialogu a jednou na takové forum přijede jako první mezi rovnými delegaty i římský biskup, třeba tak nenápadně jako čestná hlava východního pravoslavného světa ekumenický patriarcha z Konstantinopole (Istanbulu) Bartolomeos do Sibiu.