Skončila první část procesu blahořečení obětí babického případu

Domácí zpravodajství / juml / / 21. prosince 2015 9:40

Pečeť biskupské kurie v sobotu v Brně symbolicky uzavřela první část procesu blahořečení kněžích Jana Buly a Václava Drboly. Tisícistránkový spis nyní čeká cesta do Říma v uzavřených schránkách. Druhá fáze beatifikace je v rukou Kongregace pro blahořečení a svatořečení v Římě. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.

"Dopadla na ně zloba zločinného režimu, který chtěl vyvolat strach," řekl v katedrále na Petrově biskup Vojtěch Cikrle. Kanonizační proces má dvě fáze - první v diecézi, druhou v Římě. Diecézní fáze v případě Buly začala v roce 2004, u Drboly v roce 2011. Cílem první fáze je sesbírat důkazy. Jde vlastně o specifický soudní proces s danými pravidly.

Před tribunálem hovořili pamětníci, historikové pátrali v archivech, snažili se zjistit co nejvíce o životě, díle, ctnostech i smrti Buly a Drboly. "Je nepochybné, že trest smrti dostali kvůli tomu, že byli kněží," řekl historik Jan Růžička. Jako laici by prý nejspíš hrdelnímu trestu unikli. Režim však chtěl očernit církev a do procesu vtáhl kněží, kteří za babické události ve skutečnosti nenesli vinu.

Po úvodním kázání  notáři přinesli šest přepravních schránek s originály spisu a jeho překladem do italštiny. Následovalo veřejné zasedání k uzavření diecézního řízení včetně potvrzení všech vykonaných právních úkonů. Zapečetěné schránky do Říma v lednu dopraví postulátor Karel Orlita. Délku římské fáze podle něj nelze příliš odhadovat. "Nejsou dané lhůty. Velmi záleží na různých okolnostech, velikosti spisu, případných těžkostech. Domnívám se, že nejkratší doba je třeba pět let," uvedl Orlita.

Bula a Drbola byli popraveni v roce 1951 v takzvaném babickém procesu. Případ vraždy tří funkcionářů v Babicích posloužil na počátku 50. let jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Církev dlouhodobě řeší šest návrhů na blahořečení nebo svatořečení osobností spjatých s brněnskou diecézí. Světicí by se mohla stát řeholnice Marie Restituta Kafková, brněnská rodačka popravená nacisty. Případné blahořečení se týká boromejky Antonie Hasmandové, jež přijala řeholní jméno Marie Vojtěcha, a čtyř kněží narozených v diecézi. Kromě Buly s Drbolou jde o Josefa Toufara, kněze spojeného s takzvaným číhošťským zázrakem, a dominikána Tomáše Týna. V roce 1975 údajně nabídl svůj život bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu. Zemřel 1. ledna 1990 na rakovinu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře