Ilustrační foto: čeští starokatolíci s biskupem Stránským
Autor: www.starokatolici.cz
PRAHA/UTRECHT – Starokatolické církve sdružené v Utrechtské unii v nizozemském Utrechtu oslavily plné svátostné společenství s Církví Švédska (luterská státní církev Svenska Kyrkan). České starokatolíky reprezentoval biskup Pavel Benedikt Stránský.
Starokatolíci společně s biskupy největší luterské církve v Evropě oslavili plné svátostné společenství, které je plodem několikaletého intenzivního ekumenického dialogu. Společný dokument s názvem „Utrecht a Uppsala na cestě ke společenství“ se stal základem procesu vedoucího k plnému svátostnému společenství. Věřící mohou ve druhé církvi přistupovat ke všem svátostem, zejména k eucharistii, a duchovní těchto církví mohou předsedat eucharistii a vysluhovat svátosti v obou církvích.
Program setkání v Utrechtu měl na pořadu dvě části: prezentaci ekumenické dohody a liturgickou oslavu církevní jednoty. „Naše církve chtějí v návaznosti na nedávné pětisté výročí evropské reformace, které jsme si připomněli v roce 2017, společně ukázat, že navzdory bolestným historickým rozdílům dnes jako křesťané různých tradicí dokážeme najít společnou řeč a znovu dosáhnout plnou svátostnou jednotu,“ přiblížil událost Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve v České republice.
Luteránská katedrála ve švédském Lundu
Autor: Wikipedia.org / Jens Hunt / Wikimedia Commons
To, co společenství starokatolických církví Utrechtské unie a Církev Švédska, navzdory různým historickým zkušenostem spojuje, je podle českých starokatolíků zejména bohatý liturgický život s eucharistií v srdci liturgického slavení, uchování historické apoštolské posloupnosti, jakož i možnost ordinace žen do služby jáhna, presbytera (kněze) a biskupa, tedy všech tří stupňů ordinované služby.
Starokatolická církev v ČR ordinuje ženy od roku 2003 pouze do jáhenské služby a žádná z církví Utrechtské unie doposud nezvolila ženu do biskupské služby. Od ledna pak mají ženu v úřadu místopředsedkyně synodní rady Lucii Kodišovou. Místopředseda je podle Ústavy Starokatolické církve v ČR volen z laických členů. Řídí jednání synodní rady v nepřítomnosti biskupa a vykonává další úkoly svěřené mu touto Ústavou, rozhodnutími synodní rady či vnitřními předpisy.
Starokatolíci také považují za důležité, dostát Ježíšovu požadavku na jednotu jeho učedníků a snaze o sjednocení křesťanských církví, přičemž takovou jednotu nechápe žádná z církví jako uniformitu.
