Ve dnech 17. – 19. října se v Bystřici pod Hostýnem koná 50. synoda Starokatolické církve v ČR. Delegáti a delegátky z řad věřících i duchovních reprezentující jednotlivé farnosti budou projednávat změny ústavy umožňující efektivnější fungování církve či recepci ekumenických dokumentů s Římskokatolickou církví a lutherskou Švédskou církví. Na pořadu synody jsou ale také otázky financování církve či víry a lidské sexuality.
Starokatolická synoda se koná ve středisku Českobratrské církve evangelické Sola Gratia v Bystřici pod Hostýnem. Slovo synoda pochází z řeckého syn hodos – společná cesta. Podle církevní ústavy je synoda vrcholným orgánem starokatolické církve. Řádná synoda se schází nejméně jednou za tři roky a její volení delegáti a delegátky z řad věřících i duchovních zastupují jednotlivé farní a filiální obce.
Synoda představuje, usměrňuje a podporuje život starokatolické církve, přijímá vnitřní předpisy starokatolické církve a ve všech otázkách starokatolické církve jí přísluší definitivní rozhodnutí, s výjimkou záležitostí věroučných a záležitostí, jež jsou vyhrazeny biskupovi mocí jeho úřadu,“ píše se v ústavě Starokatolické církve v ČR.
Návrhy na synodu můžou předkládat jednotlivé farní nebo filiální obce, synodní rada a biskup. O zařazení návrhu do programu synody následně po posouzení právní komisí a připomínkovém řízení rozhoduje synodní rada.
„Padesátá synoda bude taková, jakou si ji uděláme – jsme to my všichni, celá místní církev, kdo stanovíme témata, která má synoda projednat. V tuto chvíli již víme, že budeme jednat o společenství s Církví Švédska, dále o otázce žehnání stejnopohlavních párů, respektive o nastartování konzultačního procesu k této otázce, budeme se vyjadřovat k otázce vnímání manželství v německé starokatolické církvi a budeme jednat o několika změnách naší Ústavy a jiných vnitřních předpisů církve,“ napsal Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve v ČR, ve svém poselství k připravované synodě.
Synoda se ve čtvrtek večer historicky poprvé začala speciální eucharistickou slavností zvanou missa chrismatis (mše olejů), při které budou požehnány křižmo, olej katechumenů a olej nemocných. V latinské tradici jsou to tři oleje – k pomazání kandidátů křtu (katechumenů), pomazání nemocných a slavnostní a nejdůležitější z nich chrisma – křižmo, olej, který žehná biskup a který na znamení jednoty s ním používají kněží při křtu a biřmování. Je to posvátný olej, který v sobě nese vonnou esenci a pečetí pokřtěné, biřmované a vysvěcené a dříve se jím pomazávali také králové. Zasazením této liturgie do programu synody chtějí starokatolíci vyjádřit, že nejde jen o uzavřenou událost několika duchovních v katedrále, ale o slavnost celé církve.
Předchozí 49. synoda se konala v dubnu 2016 v Želivském klášteře a jejím ústředním úkolem byla volba nového biskupa, kterým se stal tehdejší zlínský farář Pavel Benedikt Stránský. Letošní synoda proto bude pro české starokatolíky také možností bilancovat uplynulé tři roky.



