Evangelický farář a emeritní německý prezident Gauck slaví osmdesátiny

Krátce po pádu berlínské zdi byl Gauck zvolen poslancem historicky posledního východoněmeckého parlamentu. Na starost měl řízení výboru parlamentu pro dohled nad rozpuštěním ministerstva státní bezpečnosti. Do širšího povědomí se dostal v roce 1991, kdy se ujal vedení nově zřízeného úřadu Spolkového zmocněnce pro dokumenty ministerstva státní bezpečnosti bývalé NDR. Tato instituce byla první svého druhu v bývalém sovětském bloku a s stala se symbolem vůle zúčtovat s komunistickou minulostí. V čele úřadu stál Gauck po dvě funkční období, tedy po maximální dobu, kterou příslušný zákon dovoluje. Za tu dobu si získal vysoký morální kredit, který mu později pomohl ke zvolení prezidentem.

Luterský pastor Jochen Gauck na výletu evangelické mĺádeže, Rostock 1986
Autor: Christnet.eu / Jan Uhlíř

Po svém odchodu v říjnu 2000 se věnoval hlavně přednáškové činnosti a několik let působil ve vedení monitorovacího střediska pro rasismus a xenofobii (EUMC).

O křeslo spolkového prezidenta se Gauck poprvé ucházel v červnu 2010 s podporou opozičních sociálních demokratů a Zelených. Evangelický pastor řádně potrápil vládního kandidáta Christiana Wulffa, kterého parlament zvolil až ve třetím kole volby. Prezidentem byl Gauck zvolen v březnu 2012 poté, co jeho předchůdce Joachim Wulff na prezidentský úřad rezignoval kvůli podezření, že ještě jako ministerský předseda Dolního Saska zneužil svého postavení k osobnímu prospěchu (soud jej posléze tohoto obvinění zbavil). Zvolen byl hladce jako nestraník, kterého podpořilo 80 procent volitelů.

V roce 2008 inicioval spolu s Václavem Havlem a několika dalšími osobnostmi takzvanou Pražskou deklaraci, vyzývající parlamenty k přijetí zákona, jenž by uznal zločiny komunismu za zločiny proti lidskosti. Už jako prezident si Gauck vykoledoval žalobu od krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa za to, že účastníky protiazylantských demonstrací označil za "šílence". Ústavní soud se však Gaucka zastal.

V roli spolkového prezidenta navštívil Gauck třikrát i Českou republiku. V říjnu 2012 se jako první německý prezident osobně poklonil památce obětí nacistického masakru obyvatel středočeských Lidic. V roce 2014 přijel do Česka hned dvakrát; nejprve na květnovou státní návštěvu a posléze na oslavy čtvrt století od pádu komunismu. Během vzpomínkové akce jej tehdy omylem zasáhlo do hlavy vajíčko, které na pódium hodili odpůrci českého prezidenta Miloše Zemana.

Loni v lednu převzal v pražském Karolinu mezinárodní Cenu Karla IV., kterou společně udělují Univerzita Karlova a hlavní město Praha. Stal se tak jejím sedmým nositelem od roku 1993.