Kraslice (Sokolovsko) – Evangelický kostel s farou v Kraslicích na Sokolovsku se stal kulturní památkou. Modernisticky pojatá stavba s minimem dekorativních prvků stojící na vyvýšeném místě na okraji Kraslic je významnou dominantou města. O zapsání na seznam kulturních památek ČTK informovala mluvčí loketské pobočky Národního památkového ústavu Jelena Dědková.
Evangelický kostel s farou je dílo německého architekta a teoretika architektury první poloviny 20. století Otto Bartninga. Architekt ve svém návrhu propojil kostel a faru v jeden objekt, což bylo na svou dobu velmi pokrokové a také ekonomicky výhodné řešení, uvedla mluvčí. Bartning realizoval na našem území ještě oktogonální hrázděnou kapli v Tesařově (dnes součást Kořenova při hlavní silnici na Harrachov) a dva další kostely s charakteristickou štíhlou věží pro německé evangelické sbory v Mokřinách u Aše a v Novém Městě pod Smrkem, který pro svoji rozsáhlost dostal název Lutherův hrad.
Kraslický kostel tvoří podélná loď s předsíní, k níž je zleva přistavěna 25 metrů vysoká hranolová zvonice. Z původních tří zvonů věnovaných evangelickým sborem z Klingenthalu se dochoval pouze zvon z roku 1839. Dva zvony v roce 1917 zabavila armáda. Dochovaný zvon byl odlit v Auerbachu k 300. výročí německé reformace. Na kostel navazuje budova fary. Celá stavba je omítnuta hrubou cementovou omítkou a kromě orámování oken je prostá jakéhokoliv dekoru. Interiér kostela je strohý.
Samostatná evangelicko-luterská obec byla v Kraslicích znovuzaložena v roce 1899. V roce 1911, kdy byl položen základní kámen stavby, čítala kraslická kazatelská stanice již 600 členů. Nový kostel byl vysvěcen 7. července 1912. Jeho výstavba byla financována ze sbírky, na niž příspěvky poslal německý evangelický spolek Gustava Adolfa, řada německých měst, spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů
Kraslický kostel nyní slouží Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Sokolově.



