Na jeden rok se v Litomyšli otevřela cesta k tomu, aby se Stůl Pánův považoval za Pánův a ne za stůl jednotlivých církví. Podle mne i podle kolegů to bylo jako v nebi. Že to muselo narazit, je nabíledni. Biskup jedné církve zakročil, protože jej k tomu měli jeho vlastní.

Co kdybychom i u nás měli skutečně všelidovou a občanskou masovou stranu pravého středu spojující umírněné liberály, rozumné konzervativce a humanitní a křesťanské demokraty, která by prosazovala zájmy naprosto každého člověka a všech vrstev společnosti? Zní to utopicky, naivně a populisticky? 

Co to vlastně znamená, že žijeme v sekularizované společnosti, o které se tak často mluví? Společnost sestává z lidí, takže jde o sekulární lidi. Co jsou jejich vlastnosti? Sekulární znamená prostě nenáboženský, takže je třeba si definovat, co myslíme tím „náboženským“.

V neděli 21. května 2017 po společné modlitbě Regina Caeli, která během velikonoční doby nahradila tradiční nedělní modlitbu Anděl Páně, papež František oznámil konání konzistoře dne 28. června 2017 (tj. v předvečer slavnosti sv. Petra a Pavla) spojené se jmenováním pěti nových kardinálů. Jednalo se o překvapivé oznámení.

Kdybych byl nezdvořilý, nazval bych svoji reakci „Dialog podle Škroba“, nicméně dobré vychování mi v tom brání, snad bude lepší dodržovat tradici a napsat křestní jméno, nebo „podle pana Škroba“. Celá reakce na příspěvek M. Badala v Echu svědčí o jediném: pan Škrob o dialogu možná četl, mluví o něm, ale dokáže napsat jen reakci v duchu bojových svazáků z ČSM, které nemohl zažít vzhledem ke svému věku.