Seznamka
Předání petice za konání referenda o rodině slovenskému prezidentovi
Autor: Alianciazarodinu.sk
Přečetl jsem si článek Kdož jsou Boží bojovníci na Slovensku kritizující konání referenda o rodině na Slovensku a nevěřil jsem svým očím. Cením si Christnet pro jeho zpravodajství, je výborné a aktuální. Názory, které zde ale jsou publikovány, jsou občas scestné a nejsou také mnohdy v souladu s učením (katolické) církve či dokonce nevycházejí ani z Evangelia.
V tomto článku jsem si podtrhal některé pasáže, se kterými jako katolický křesťan nemohu souhlasit. Jedná se především o:
1. katolická církev postupně své brány zavírá.
Toto vůbec není pravda. Jelikož mám půlku rodiny na Slovensku, mám vlastní zkušenost z toho, že slovenská katolická církev je otevřena všem, kdo hledají spásu v Pánu Ježíši Kristu. Otázkou je, jak představit onu „otevřenost“ – zda se jedná o otevřenost hledajícímu člověku, či názorům, které nemají s křesťanstvím nic společného.
2. snaha omezit a odsunout na okraj každého, kdo nevyhovuje této představě,
Jako bych četl články uveřejňované v Haló novinách. Již staří soudruzi a dnes i genderoví inovátoři vědí, že nejlepší je „rozdělit a panovat“ v tomto případě rozdělit biskupy a kněze od věřících a těch lidí dobré vůle, kteří si uvědomují závažnost rozvolnění rodinných hodnot. Rozdělit ty, kdo si zachovávají ortodoxní názory, a ty, kteří si myslí cokoliv. Co se týká údajné diskriminace, zde platí pro katolického křesťana KKC, odstavec 2359: Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbou a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti. Zároveň platí pro všechny odstavec 2358: … tyto osoby mají být přijímány s úctou, soucitem a jemnocitem, je potřeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace.
Kdo koho pak kam odsouvá? Pokud ano, je potřeba konkrétně jmenovat, nikoliv paušálně konstatovat. Zároveň platí, že rozpad tradičních rodin a rození dětí mimo rodinu je velkým civilizačním problémem euroatlantické civilizace, která tímto ztrácí svoji vitalitu projevující se mj. i v porodnosti, která je pod reprodukčním minimem.
3. dramatický pokles zájmu o duchovní povolání
Pokles povolání v Evropě nesouvisí s obranou rodinných hodnot a jejich prosazováním ve společnosti. A je více povolání v zemi, kde luteránská biskupka žije v lesbickém vztahu se svojí přítelkyní, nebo tam, kde lidé žijí z Kristova Evangelia a touží po šíření Jeho království?
4. varují před uměle vykonstruovanou „gender ideologií“
Uměle vykonstruovaná gender ideologie neexistuje. Existuje gender ideologie, kterou prosazují některé elity a podle kterých se má řídit „moderní společnost 21. století“. Staleté ověřené principy chování jim nevyhovují, jsou zastaralé, pro moderní společnost „bez náboženských předsudků“ nevhodné. Řešením je dle nich větší role státu a legislativní tlak. Papež František hovoří o kolonizaci rodin.
5. oficiální církevní nauka explicitně popírá jakékoliv spojování víry s ideologiemi jakéhokoliv druhu
Oficiální nauka církve skutečně popírá spojování víry s ideologiemi jakéhokoliv druhu. Pokud je zde opět myšlena katolická církev, pak nutno podotknout, že je potřeba znát učení katolické církve, definované v Katechismu katolické církve. Pokud jsou legislativní nároky jakéhokoliv režimu v rozporu s Evangeliem (viz např. francouzský zákon Manželství pro všechny), má právo katolický křesťan ve svém svědomí tyto normy odmítnout:
KKC odstavec 1903: Autorita je vykonávána právoplatně jen tehdy, jestliže usiluje o obecné dobro dané skupiny a jestliže používá k dosažení tohoto dobra mravně dovolených prostředků. Stane-li se, že vládcové vydají nespravedlivé zákony nebo učiní opatření protivící se mravnímu řádu, nejsou taková nařízení pro svědomí závazná. V takovém případě autorita přestává být sama sebou a zvrhává se ve zvůli.
6. identifikace vnějšího nepřítele - hledají ty, na které by mohli ukázat prstem
Slovenská katolická církev nehledá nepřítele, na kterého by mohla ukázat prstem. Hnutí pro život má na Slovensku daleko větší lidovou podporu, než je tomu v ČR, a prosazuje zdravé rodiny a rodinné hodnoty (viz. 1Kor 7). Zde se totiž nejedná jen o církev, ale o celou slovenskou společnost, včetně nevěřících spoluobčanů. Mnozí z nich totiž, i když jsou nevěřící, tak ctí tradiční rodinu, ve které je otec, matka a děti. Pochod pro rodinu v Košicích, snaha o prosazení prorodinných hodnot ve společnosti - to jsou znaky zdravého nejen křesťanského života církve, ale celé slovenské společnosti. Podporuji proto i odvahu slovenských biskupů tyto prorodinné aktivity podpořit a vyvolat diskusi ve společnosti. Jako český občan jsem proto také dalek toho, abych někoho na Slovensku soudil. Nepřísluší mi to.
7. každý, kdo sahá po meči, mečem zahyne
Tady je potřeba se vrátit a podívat se do Evangelia, jak je to s tím „mečem“. Souhlasím s tím, že se na tomto tématu také křesťané dělí (viz Židům 4,12-13). V Písmu je také psáno, že Evangelium je jako meč, které rozděluje otce a syna, v tomto kontextu je rozdělení pochopitelné. O to více je mi líto, že si autor nevybral tu stranu, která aktivně brání rodinný život vycházející z Evangelia.
Bolí mě, když na křesťanském webu čtu o věcech, které takto podléhají duchu doby. Najdou se také na Christnetu Boží bojovníci, kteří se postaví na obranu Evangelia v otevřených branách?
Autor je projektový manažer a občasný dobrovolník. Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
