„Království boží dodneška trpí násilím od vlastních lidí,“ naříká Ježíš, „pronásledovali proroky, mne a budou pronásledovat i vás, moji nejmilejší.“ (Srv. Mt 11:12; 5:12; 15:20)
V církvi máme mnoho svatých, které jsme sami umučili. Ničíme své nejlepší lidi. I ve 20. století byly v církvi pronásledovány desítky skvělých teologů. Nesnášíme-li ty, kteří nás převyšují a mluví o Bohu jinak než my, nejsme učedníci Ježíše.
V roce 1969 u nás začala politická normalizace a za rok konzervativní vedení teologické fakulty v Litoměřicích vyhnalo nejlepší učitele: Josefa Zvěřinu, Oto Mádra a Bonaventuru Boušeho. Estébáci si mnuli ruce.
V devadesátých letech byl z fakulty propuštěn Josef Šplíchal, Tomáš Halík a Ivan O. Štampach. Před pár léty Jaroslav Lorman.
Na Slovensku byl sesazen arcibiskup Róbert Bezák.
Římský biskup František časem Bezáka rehabilitoval, ale slovenští biskupové a římská kurie neustoupili ani o krok. Před tisíci léty se pomluvený a vězněný biskup Metoděj mohl vrátit do své diecéze. Ve 3. tisíciletí ani arcibiskup nemá možnost se v církvi obhájit proti nízkým pomluvám.
Teď byl z pražské teologické fakulty propuštěn prof. Tomáš Petráček.
Své manželství nejvíce ohrožují manžel a manželka. Církev nejvíce ohrožujeme my, nehodní pastýři, a naši klerikální lokajové.
„Jeden za všechny,“ prohlásil Ježíš o svých Velikonocích.
Odpovídáme: „Všichni za jednoho“.
Hájíme Tomáše Petráčka.
Josef Kordík je emeritním farářem v Železnici. Václav Vacek je emeritním farářem v Letohradě. Oba působili v disentu a okruhu Charty 77.