Vzpomínka na novináře Filipa Breindla

Filip Breindl
Autor: Bez filtru

Naprosto nečekaně a pro mnohé z nás stále nepochopitelně zemřel na konci roku 2023 novinář Filip Breindl. Byla to první zpráva roku 2024, co mi přistála v mobilu. Četla jsem ji stále dokola. „Umřel náš Filda“. S jeho odchodem odešel i kus nás, kteří jsme ho znali. 

V takových situacích začnete přemýšlet nad tím, jak dlouho se vlastně znáte. Vždyť Filip, kamarády kdovíproč oslovovaný Filda, tady byl tak nějak odedávna. Pravdou ale je, že do Proglasu, kde jsme se poznali, přišel jako mladý muž po studiích Teologické fakulty Jihočeské univerzity v roce 2002. V teologii nakonec získal i doktorát. Záhy se ukázalo, že tento „rodilý Suděťák zakotvivší na jižní Moravě“ bude obrovskou posilou týmu křesťanského Radia Proglas. Filipova skromná a tichá povaha dávala jen postupně nahlížet, jak erudovaného odborníka a poctivého pracanta firma získala.

Jeho domácím hřištěm se jednoznačně stalo zpravodajství, kterému také zanedlouho „šéfoval“ jako vedoucí zpravodajsko-publicistické redakce. Svou přirozenou autoritou dospěl i na post zástupce šéfredaktora. Působil také v rámci organizace CERC, sdružující křesťanská rádia napříč Evropou. A byl to právě Filda, o jehož názor, nadhled, laskavou kritiku a zejména velké povzbuzení leckdo upřímně stál.

Moje nejčastější vzpomínka na společná léta v jedné redakci je letmý pohled, jak pro něj zcela typicky rovně sedí u počítače a prsty na klávesnici vytvářejí další z řady neocenitelných textů. Jeho schopnost práce s jazykem mu mohu jen a jen „závidět“. Myslím, že i při téhle vzpomínce by se jen lehce pousmál. Ostatně, jako obvykle. 

Zprávy miloval a dění ve společnosti i církvi (doma i ve světě) sledoval s neuvěřitelným zápalem. Také proto se očekávanou součástí pravidelných pátečních porad stávalo „Filipovo okénko“, ve kterém svým nezaměnitelným humorem shrnoval aktuality týdne i pro své kolegy. Přirozeně tak dospěl na post hlavního editora zpravodajství a jednoho z moderátorů publicistického pořadu 13+.

Vzpomínka na novináře Filipa Breindla

Filip Breindl
Autor: Proglas

Jeho profesní zdatnost se projevovala i v práci se studenty, kterým otevíral komplexní svět médií. Na Masarykově univerzitě vyučoval na fakultě sociálních studií, kde se zaměřoval na rozhlasovou a názorovou žurnalistiku. Své studenty měl rád a nakolik mu to jeho vrozená skromnost dovolovala, mluvil o společné akademické cestě s velkou nadějí. 

Filip byl cestovatel. Jako novinář a publicista doprovázel a mapoval práci Papežských misijních děl v mnoha vzdálených koutech světa. S nevyčerpatelnou zaníceností zaznamenával život v místních komunitách křesťanů a práci tamních misionářů. Jeho cestovatelské deníky daly nakonec vzniknut dvěma knihám: Papuánská Velká noc a Za misionáři Amazonie.

Když po dvaceti letech Proglas opouštěl, rozvinul své mediální působení také do podcastu Bez filtru a začal své výrazné angažmá v Katolickém týdeníku. Kdo si chce jeho nezaměnitelné dílo připomenout, má tak bohatou škálu možností.

Proglas mu však do života přinesl ještě jinou lásku. Terezku! V ní našel nejen parťáka pro život, ale i maminku svých tří nádherných dětí. Společného času jim však bylo dopřáno tak neuvěřitelně málo…

I když byl Filip velmi vzdělaným a pracovitým mužem, rozhodně to nebyl žádný suchar, jak je snad již všem čtenářům jasné. Miloval život. Miloval hudbu. Miloval humor. Miloval sport. Mnohokrát jsme slyšeli detaily ze zápasů HC Energie Karlovy Vary. A ano, jeho náklonnost k hokejovým a fotbalovým utkáním byla pro některé z nás někdy až nadměrná.

Filipův cestovatelský duch byl znát i v turistických aktivitách, kterých nebylo málo. V posledních letech si nenechal ujít společnost svých malých „parťáků“. Jejich pokusy zdolat ten či onen kopec rád zaznamenával i na svém Facebooku. Zde koneckonců i podobně osobitě oznámil narození svého prostředního syna. Pod fotku, na které drží zcela zahalené miminko v náručí, připsal: 

„Tak, jako se návštěvníci Divadla Járy Cimrmana musí smířit s tím, že neuvidí univerzálního ptakopyska Jindru, ctěné publikum zde se zase musí vyrovnat se skutečností, že nespatří poslední akvizici našeho rodu Ondru. Ale je tam, opravdu… Vskutku milá připomínka, že přesně za čtvrt roku jsou Vánoce:-)

Ty letošní však ve svém průběhu přinesly tu nejvíc neuvěřitelnou zprávu.

Jestli platí pořekadlo: „O mrtvých jen dobře“, pak v případě Filipa Breindla je tak snadné ho naplnit. Filipe, budeš nám tady neskutečně chybět. 


Autorka pracuje jako 
novinářka a moderátorka.

Rodinu zesnulého novináře Filipa Breindla je možné podpořit na serveru Donace.cz.