Izraelsko- palestinská otázka – svědectví pravdě

ilustrační foto
Autor: www.jewish-eshop.cz

Šla řeč o rozdílných gestech tam či onde. Například naše gesto paroháče znamená v Texasu „dlouhorohatá kráva - longhorn“, takže tam je to nadšený pozdrav: "Ať žije Texas!"

Simili modo jsem se dozvěděl, že v Izraeli vztyčený palec (jako emotikon „like“) je prý projevem nepřátelství a naopak projev přátelství je vztyčený malíček, který se jako zahákne za malíček toho druhého. Aby tento fakt dokumentoval názorně, upozornil mě známý na videoklip jedné písničky. Podívejte se na video     

Tu jsem zprvu považoval jen za infantilní popěvek pro malé děti, když posléze, v klidu domova, jsem si k němu našel výše citovaný přepis jeho slov. Nestačil jsem se pak divit. Od třetí sloky dále se dětský popěvek náhle mění v politický protest song či programové prohlášení nejen toho zpěváka, ale i dospělého publika, které mu na konci nadšeně aplaudovalo.

Dal jsem si tu práci a slovo od slova jsem si to přeložil, takže vám to mohu předložit jako svědectví o tom, jak moc Židé stojí o to, aby byli zadobře se svými arabskými sousedy. Slovíčka: 1. sloka, 2. sloka, 3. sloka, 4. sloka

Ta píseň je z roku 1979, není to žádná účelová akce k aktuálnímu dění v Pásmu Gazy, proto nám může pomoci si vytvořit názor právě na tento probíhající rozbroj.

O čem ta píseň je: Nejprve popisuje banální roztržku mezi dětmi ve škole. Zpěvák vypovídá, jak měl ve třídě skvělou kamarádku, ale rozhádal se s ní, takže ji měl doslova za čubku (čilba, arabské slovo pro fenu). Ale pak se udobřili, takže jsou zase ti nejlepší kamarádi. Pak v třetí sloce začíná zpívat o strýci Izmaelovi (praotec Arabů) a jeho synech, že jsou také rozhádaní ("ve při" "be rogez, brogez") a že by bylo krásné se usmířit.

Tomu celé židovské publikum nadšeně tleská: ano, to je to, co chtějí. Tak jsem si řekl, kdy jsem slyšel o nějaké arabské písni z Pásma Gazy či z jakékoli arabské země, která zpívá o tom, že chceme být přáteli se syny strýce Izraele, Jakoba s následným záběrem na publikum, které aplauduje nadšením – chceme mír, chceme přátelství?

Naopak mám videa, jak arabské děti ve školce si hrají se samopaly na střílení, mám video, jak adolescent z Gazy nadšeně křičí mámě do telefonu, jak vlastníma rukama zabil deset Židů. Známe ovace Arabů, když letadla zbořila Dvojčata v New Yorku.

Nevím, poučte mě, nikdy jsem nic podobného neviděl z arabské strany. Jen nenávist vůči Židům.

Co na to mí souvěrci?

Jak s oblibou říkávám: S Židy nemám společného nic než to, že jsem členem jedné tradiční židovské sekty zvané katolická církev. Takže osobně znám jen pár Židů a nijak pravidelně se s nimi nestýkám, ba naopak mám pocit, že mě vůbec nemají rádi. Ale to není důležité.

Spíš se podívejme na to, co dnes dělají mí bratři a sestry v Izraeli. Jaký je názor katolíků na Židy v Izraeli? No, musím říci pravdu, že není nadšený. Co jsem si s nimi psal, tak si stěžují, že chování Židů vůči nim, křesťanům, není spravedlivé, ale nikdy jsem neslyšel, že by proto vypouštěli balóny naplněné vodíkem se zápalnou rozbuškou, která má vyvolat požár v izraelských lesích, že by vyráběli rakety, které vypálí na židovské obydlí, že by se radovali, když Židé trpí. Proto i já, člen této církve, si myslím, že být v Izraeli, měl bych stejnou rétoriku, názory a chování jako mí souvěrci: Soužití s Židy jistě není lehké, ale na rakety, zápalné bomby a teroristické útoky to opravdu není.

Bohužel jsem též neviděl žádné video, kde by Židé aplaudovali písni, která by zpívala o tom, že se chtějí kamarádit s bratry od Ješuy, Ježíše. Zdá se, že chtějí být kamarádi jen s těmi, co jim zatápí pod kotlem. Ale asi je pro křesťany nejlepším řešením žít v odstrkovaném a přehlíženém ústraní této války mezi Židy a Palestinci. Není moudré lézt mezi dva mlýnské kameny. Každopádně bych byl rád, kdyby Židé ocenili, že křesťané tento smířlivý postoj k nim mají více než muslimové.

Stejně tak neznám žádnou křesťanskou píseň, která by volala po přátelství s Židy a které by křesťané či Evropané obecně byť jen trochu tleskali.

Pokud bych mohl, rád bych Židům i křesťanům připomněl slova Mojžíšova (Lv 19,33-35): „Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako host, nebudete mu škodit. Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nedopustíte se bezpráví při soudu, při měření, vážení a odměřování,“ popř. (Ex 23,9): "Nebudeš utlačovat hosta; víte přece, jak bývá hostu v duši, neboť jste byli hosty v egyptské zemi." Je třeba být spravedlivý ke všem stejně – Hospodin nešetří v nárocích na své věrné.

Měl jsem jednou klientku, Židovku. Opustil ji manžel a unesl jí dvě děti do Izraele. Ona, Židovka, říkala, že je to marné, že to tam řeší církevní soud, takže své děti už nikdy neuvidí. Zůstala tady v Čechách a brala si dvě děti do hostitelské péči na víkend, aby měla náhradu za své, o které přišla. Myslím, že to bylo velmi moudré rozhodnutí. Na spravedlnost ale mohla zapomenout. Tolik její svědectví, že Židé, jak jde o židovskou otázku, tak neznají slovo spravedlnost. Myslím, že by jim to neschválil ani Mojžíš, ani Hospodin.

Závěr závěrem

Když jsem po gymnáziu přijel z jižních Čech do Prahy, trvalo mi dva roky, než jsem si na ty divné lidi okolo trochu zvykl. Byli mi neuvěřitelně cizí. Podobně jsem citelně pociťoval odlišnost Slováků či Němců od nás Čechů. Ani Židé nejsou Evropané, jsou to Asiaté, Semité. Myslí jinak, ale přesto k nim máme nejblíž a můžeme se s nimi lépe domluvit než s jinými Semity (když to řeknu obecně).

Tato písnička, na kterou jsem náhodou narazil, je toho dokladem. Ona je dalším střípkem v mozaice, ze které mi vyplývá, na čí straně mám stát ve sporu Židé – Palestinci. Vychází mi odpověď: na straně Židů, byť s prstem ukazující na Mošeho, rabinu... Opravdu rabinu, protože Mojžíš je náš společný mistr.

West Bank & Gaza Map
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

Překlad písně

Nekudot jsou automatické (https://nakdan.dicta.org.il/). Chyby, co jsem našel, jsem opravil. Jistě tam ještě nějaké zůstaly. Pokus o překlad je kompromis mezi doslovností a uhlazeností.

Zde jsou slovíčka ke všem slokám (http://slovnik.klimes.us):

1. sloka
2. sloka
3. sloka
4. sloka