Články – Redakce:
Kultura a recenze
Husité, hnusní barbaři a obrazoborci?
Redakce / 31. 3. 2010
Výstavu Umění české reformace (1380-1620) pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky, v Císařské konírně Pražského hradu již jen do 4. dubna 2010. Výstava je průlomovým počinem, který si klade za cíl přesvědčit veřejnost o mimořádných kvalitách a mnohotvárnosti tvorby reformačních směrů v Čechách. Vůbec poprvé v naší historii představí umění celého reformačního hnutí od jeho počátků: od kritiky používání obrazů v náboženské praxi na konci 14. století přes rozkvět tvorby v utrakvismu a luterství až po obrazoborectví ve svatovítské katedrále r. 1619 a díla vztahující se ke konci reformace v Čechách. Křesťanský humor
Opilec ve zpovědnici
Redakce / 6. 2. 2010Křesťanství v zahraničí
Nechte zvony znít
Redakce / 8. 12. 2009
Ekologické organizace působící v křesťanských církvích vybízejí sbory a farnosti, aby se v neděli 13. prosince 2009, v den vrcholných jednání Kodaňské konference o klimatu, připojily k celosvětové akci Bellringing 350 a rozezněly 350x kostelní zvony. Počet úderů zvonů symbolicky upozorňuje na koncentraci oxidu uhličitého v zemské atmosféře (350 ppm tj. 0,035 %). To je hodnota o níž většina klimatologů předpokládá, že je ještě trvale udržitelná a nezpůsobuje nevratnou klimatickou změnu. Praktická víra
Modlitba za domov na hoře Říp
Redakce / 29. 10. 2009
Netradiční způsob oslavy státního svátku 28. října zvolila Ekumenická rada církví. Již potřetí uspořádala akci "Modlitba za domov 2009". "Říp a okolí této bájné hory se stal místem otevřeným všem lidem, kteří se chtějí potkat, mluvit spolu, spolu se bavit a především modlit se", uvedla Sandra Zálabová, mluvčí Ekumenické rady církví. Celá akce vyvrcholila Modlitbou za domov v krabčickém evangelickém kostele. Pořad byl živě přenášen Českou televizí. Praktická víra
Tabita konala mnoho dobrých skutků
Redakce / 21. 9. 2009Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
Komise špičkových teologických expertů konečně vyjádřila to, co mnoho křesťanů vnímá a tvrdí už desítky let a o čem já jsem tady mnohokrát mluvil: když spolu žijí v lásce a ve svobodě dva dospělí lidé stejného pohlaví, tak to může být krásný a hodnotný vztah, na kterém není nic hříšného a Bůh mu s radostí žehná.