Články – Daniel Rejman:

Při pohledu na celkové výsledky KDU-ČSL v evropských volbách získá člověk pocit, že je vše při starém. Kandidátní listina se oproti předchozím létům sice výrazně pozměnila a omladila, ale její celkový „duch“ zůstává stejný.

Uplynulé parlamentní volby byly už druhými v řadě, které se nesly ve znamení nových subjektů. Nejvíce se mluví o úspěchu dvou populistických hnutí ANO Andreje Babiše a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury.Třetí novou či spíše staronovou stranou je KDU-ČSL. Poprvé v historii se stalo, že strana, která vypadla, byla schopná vrátit se do Sněmovny.

Mezi křesťany zejména evangelikálních církví se už dlouho řeší otázka, zda a jak by se měli křesťané zapojit do politiky. Na myšlení mnohých zanechalo vliv učení Jednoty bratrské, které od jakékoli angažovanosti na věcech veřejných odrazovalo. Další otázkou, která často přichází na přetřes je, zda má vůbec smysl něco takového jako křesťanská strana? Co jsou vlastně ony křesťanské hodnoty v politice?

Sjezd se odehrál ve znamení všeobecné touhy nejenom po výměně stranických osobností, ale i celkové změně směřování strany. Je potřeba si uvědomit, že za uplynulých dvacet let neprodělala strana žádnou rozsáhlejší výměnu kádrů na nejvyšších postech. Po Bělobrádkově zvolení lze očekávat výrazný posun strany doprava.

Po letošních komunálních volbách byly výsledky KDU-ČSL komentovány jako "zmrtvýchvstání" mnohými odepisované strany. I samotné vedení strany vyjádřilo uspokojení nad celkovými výsledky strany. Specifikem letošních komunálních voleb je ale nejednoznačnost výsledků. Ačkoli KDU získala celkem v pěti krajích největší počet zastupitelských míst ze všech politických stran a zachovala si své postavení na převážně moravském venkově, výsledek představuje pro stranu zdvižený ukazovák.