V Krakově se v těchto dnech sešlo přes tisíc delegátů Valného shromáždění Světového luterského svazu. Hlavní projev přednesl Tomáš Halík. Projev vyšel jako úvodní článek v angličtině v časopise The Tablet. Přinášíme jeho plné české znění. Halík luteránům připomněl synodální proces zahájený papežem Františkem, který má podle něj mnohem širší a hlubší význam než reforma katolické vnitřní kultury a struktur.

Velice vítám a oceňuji stanovisko Velkého kancléře arcibiskupa Graubnera, který vyzval děkana KTF Novotného k statečnosti při odolávání vnějším tlakům na fakultu. Byly to  zřejmě právě vnější tlaky, které vedly děkana ke skandálnímu rozhodnutí propustit předního odborníka fakulty prof. Petráčka pod záminkou „nadbytečnosti“ a nutnosti šetření. 

Na druhou neděli velikonoční doby se čte známá scéna z evangelia podle Jana: „Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! 

Církev je Boží lid kráčející dějinami. Středobodem dějin je pro nás „událost Kristus“ - osoba, učení a život Ježíše Nazaretského, zejména velikonoční příběh, který si liturgicky zpřítomňujeme v těchto dnech. Vyvrcholení Ježíšova života nastalo ve dnech svátku pascha, který připomíná vyjití Izraelců z egyptského otroctví na strastiplnou cestu do zaslíbené země svobody. 

Vstupujeme do předvelikonoční doby pokání, čtyřicetidenní cesty k liturgické účasti na velikonočním dramatu utrpení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Naše současné dějiny, které se dějí před našima očima v těchto dnech, nás vtahují do dramatu ukřižování nám blízkého národa, utrpení ohromného množství mužů a žen, starců i dětí, kteří zločinnou agresí vražedného režimu přicházejí o životy a zdraví, o své nejbližší i o své domovy.