Text Štěpána Sirovátky i reakce Tomáše Petráčka mne vedou k tomuto krátkému zamyšlení.

Zdeněk Eminger chápe můj text jako součást polemiky o knize Štěpána Smolena Cesta na Západ. Správně ovšem konstatuje: „Vojtěch Novotný neříká, na čí straně stojí.“ Neudělal jsem to. Neumím totiž takový postoj zaujmout.

Text Norberta Schmidta Apokalyptický buď-a-nebo-katolicismus mne přiměl k zamyšlení nad tím, do jaké míry lze katolictví charakterizovat prostřednictvím zkratek aut-aut a et-et, a o tom, zda lze hovořit o „tradičním českém nejen-ale-i katolicismu“. Nechci s ním polemizovat. Nechci se ani zapojit do polemiky mezi ním a Štěpánem Sirovátkou o knize Štěpána Smolena. Kladu své teologické přemýšlení vedle jejich rozpravy jako svou vlastní meditaci na téma, které jsem odvodil ze závěru Schmidtova textu.

Nekrolog současného děkana Katolické teologické fakulty k čtvrtečnímu úmrtí Prof. ThDr. Václava Wolfa.

Již řadu let si stále zřetelněji uvědomuji, že je mezi námi, katolickými křesťany (nechci hovořit o jiných), nesmírně rozšířen hřích proti Božímu přikázání „nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu“ (Ex 20,16).