Články – Jan Kašper:
Církev dnes
Papež mezi námi
Jan Kašper / 8. 10. 2009
Jak vnímala návštěvu Benedikta XVI. širší veřejnost? Pokusme se o shrnutí na tomto vymezeném prostoru. Nejprve, aby nedošlo k nedorozumění, zdůrazněme, že návštěva papeže Benedikta XVI. v Praze, Brně a Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi dopadla dobře a měla celkem příznivý ohlas. Je to prospěšné pro nás všechny, nejen římské katolíky, nýbrž i pro evangelíky a křesťany všech vyznání v naší zemi. Prospělo to i většinové společnosti, která jinak nadměrnými sympatiemi k církvím neoplývá a ve věcech, které se jich týkají, se není schopna orientovat. Kultura a recenze
Víra, pověra, nevěra?
Jan Kašper / 2. 9. 2009
Pozornost v poslední době vyvolala studie Dany Hamplové: „Čemu Češi věří; dimenze soudobé české religiozity“. Pro křesťany je pozoruhodné, jaké otázky si ohledně náboženství a církví vůbec kladou lidé „zvenku“. V daném případě socioložka, v návaznosti na předchozí výzkumy, mapující situaci od roku 1990.
Článek k zamyšlení
Náš problém: Volný pohyb Romů
Jan Kašper / 17. 7. 2009
Rádi se oháníme smyslem pro práva etnik a svobodu tomuto etniku vlastní upíráme. Volně se pohybovali po Evropě nejméně 600 let, pokud ovšem nebyli vyháněni jinam a to často pod drakonickými tresty, mučením, poznamenáním na těle, popravami. Dokonce v Evropě došlo v minulém století k pokusu je fyzicky likvidovat. Je zlé je vyhánět, stejně jako nutit, aby se usadili provždy v jednom státě. Patří to k jejich založení, není to ani dobře, ani špatně. Článek k zamyšlení
Náš problém: Volný pohyb Romů
Jan Kašper / 17. 7. 2009Článek k zamyšlení
Náš problém: Volný pohyb Romů
Jan Kašper / 17. 7. 2009Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.