Články – Tomáš Zdechovský:
Portréty a rozhovory
Biskup bravurním lhářem?!
Tomáš Zdechovský / 23. 4. 2007
"Dne 7. prosince loňského roku jsem Karlu Bicanovi řekl, že jeho verzi o falešné nahrávce nevěřím. Vzápětí jsem byl já spolu se všemi mými kolegy v duchovenské službě vikariátu Praha – Východ znovu svým biskupem mistrně obelhán. Když na to zpětně vzpomínám, nevybavuji si, že bych kdy v životě potkal člověka, který by byl bravurnějším lhářem, nežli můj někdejší biskup. Po takové bezprostřední zkušenosti jsem přestal uvažovat o nějaké chvilkové slabosti, ale s hrůzou si uvědomil, že tady máme co dočinění s člověkem zásadně narušeným, možná i vážně nemocným," říká farář David Frýdl. Církev dnes
Husité mají problém: Bicana!
Tomáš Zdechovský / 28. 3. 2007
Představitelé Československé církve husitské přiznávají, že mají problém větší, než se zprvu zdálo. Kauza biskupa Karla Bicana a jeho veřejné propírání skandálu mediálně poškodila jméno církve. V souvislosti s jeho vztahem k jinému muži se tedy otevírá otázka, jak a kdo může v případě pochybení biskupa odvolat. Biskup Bican chce totiž ve své funkci zůstat i nadále a nikdo s tím nemůže nic dělat. Tady zatím… Článek k zamyšlení
Když se biskup zamiluje do chlapa
Tomáš Zdechovský / 25. 3. 2007
Možná žijeme v převratné době, možná v období absolutní degradace lidského pokolení. Tak rozporuplně na mě působí mediální vystupování biskupa Československé církve husitské Karla Bicana v souvislosti s odhalením jeho „vztahu“ k jinému muži. Biskup by podle Bicana měl být vzorem morálky pro své věřící, on však takový podle svých slov není. Je prý „normální“ člověk“… Článek k zamyšlení
Když se biskup zamiluje do chlapa
Tomáš Zdechovský / 25. 3. 2007Článek k zamyšlení
Když se biskup zamiluje do chlapa
Tomáš Zdechovský / 25. 3. 2007Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.