Články – Tomáš Zdechovský:

Ať si říká, kdo chce, co chce, bojovat za českého dárkonoše Ježíška se vyplatilo. Nejen, že všichni z nás, co na Ježíška stále ještě věříme, jsme dostali nejlepší dárky. Ale za daleko důležitější pokládám opětovnou renesanci českých tradic a zvyků, která potěší všechny hrdé vlastence a milovníky české kultury.

I když se nacházíme na území České republiky, tak to tak v době adventu a vánočních svátků rozhodně nevypadá. Místo toho, aby na nás dýchaly české vánoční zvyky, tak na nás všude číhá komerční americký Santa Claus, vytvořený ve třicátých letech jako reklamní nástroj výrobce nápojů.

V České republice stačí málo. Třeba jen to, že se začne vydávat ukradený majetek církvím, okamžitě spustí vlnu závisti a nenávisti.

Adventní věnec, rozkrajování jablíček, lití olova, živý vánoční stromeček, kapr, bramborový salát, vánočka, cukroví a samozřejmě dárky, které přináší Ježíšek. Zvyky, které možná za třicet let nikdo nebude držet.

Ptal jsem se nedávno svého syna, ke komu raději chodí nakupovat zmrzlinu. K té paní, co se mračí, nebo k té paní, co se usmívá. Obě mají stejnou zmrzlinu, ale syn raději chodí k té paní, co se na něj směje. Prostě lidi, kteří jsou pozitivní, máme radši. A řekněte si sami, není život krásnější, když se lidé na sebe usmívají?