Články – Karel Sládek:

Oslava krásných devadesátých narozenin teologa Oto Mádra  nemohla proběhnou jinak než uspořádáním konference o jeho celoživotní lásce: teologii. Konference s názvem „Česká katolická ekleziologie druhé poloviny 20. století“ připomněla též díla jeho přátel a kamarádů teologů, kteří s ním šli mnohdy spletitou historií minulého století a se kterými reflektoval znamení časů pro život církve a naší společnosti. Konference se uskutečnila 20. února 2007 v prostorách Katolické teologické fakulty UK v Praze.

Nedávné přijetí metropolity Smolenska a Kaliningradu Kyrila papežem Benediktem XVI. oživilo  myšlenku Vladimíra Solovjeva o nutnosti společného evangelizačního úsilí katolické a pravoslavné církve, o spolupráci papeže a cara. Podle Solovjevovy vize nastane v 21. století jednota církví, a to v apokalyptickém kontextu.  Dnešní doba nicméně zatím přeje jeho dřívější intuici po jednotě vycházející z dialogu a potřeby evangelizace Evropy. Apokalypsu ostatně již křesťané zažili ve 20. století a prolitá krev společných mučedníků ukazuje na eschatologickou jednotu, která se „vtěluje“ do naší historie. A kdo ví, zda mezi námi neroste nějaký Antikrist a i po naší generaci nebude žádáno, abychom si „vyprali šaty v krvi Beránkově“?

Čas od času je slyšet o únavě církve a neúčinnosti plenárního sněmu, lamentování nad vzdalováním společnosti od křesťanských hodnot, růstem fundamentalistických tendencí apod. V naší společnosti se zase právě uzavřely volební místnosti, které mají zjistit, kterému z množství předvolebních „jazyků“ lidé nejvíce rozumějí, jestli po „modré“ či „oranžové“, kam směřuje „zelená“ a co si počít s „rudou“ atd. Do těchto možná oprávněných diskusí nad osudem putující církve a budoucností státu přichází dar zvláštního dne liturgické doby – dar sestupující z dimenze mimo čas a prostor, přichází dar Letnic, dar seslání Ducha svatého.

Nedávné přijetí metropolity Smolenska a Kaliningradu Kyrila papežem Benediktem XVI. oživilo  myšlenku Vladimíra Solovjeva o nutnosti společného evangelizačního úsilí katolické a pravoslavné církve, o spolupráci papeže a cara. Podle Solovjevovy vize nastane v 21. století jednota církví, a to v apokalyptickém kontextu.  Dnešní doba nicméně zatím přeje jeho dřívější intuici po jednotě vycházející z dialogu a potřeby evangelizace Evropy. Apokalypsu ostatně již křesťané zažili ve 20. století a prolitá krev společných mučedníků ukazuje na eschatologickou jednotu, která se „vtěluje“ do naší historie. A kdo ví, zda mezi námi neroste nějaký Antikrist a i po naší generaci nebude žádáno, abychom si „vyprali šaty v krvi Beránkově“?

Nedávné přijetí metropolity Smolenska a Kaliningradu Kyrila papežem Benediktem XVI. oživilo  myšlenku Vladimíra Solovjeva o nutnosti společného evangelizačního úsilí katolické a pravoslavné církve, o spolupráci papeže a cara. Podle Solovjevovy vize nastane v 21. století jednota církví, a to v apokalyptickém kontextu.  Dnešní doba nicméně zatím přeje jeho dřívější intuici po jednotě vycházející z dialogu a potřeby evangelizace Evropy. Apokalypsu ostatně již křesťané zažili ve 20. století a prolitá krev společných mučedníků ukazuje na eschatologickou jednotu, která se „vtěluje“ do naší historie. A kdo ví, zda mezi námi neroste nějaký Antikrist a i po naší generaci nebude žádáno, abychom si „vyprali šaty v krvi Beránkově“?