Asi každý už někdy slyšel o církvi učící a naslouchající. Tradiční koncept hovoří o tom, že církev, a tedy církev učící, má tuto svoji autoritu a oprávnění od Boha a zároveň ji v průběhu času ověřuje teologickým bádáním a vnitřním duchovním životem.

Tak konečně ten Petráček dostal přes prsty! Konečně můžeme mít my, slušní křesťané, pocit, že nás někdo hájí, že svět stále ještě drží pohromadě a že na každého prevíta nakonec dojde. Nebylo toho už dost?

Málokterý novozákonní obraz vstoupil do obecného povědomí tak jako rčení o perlách házených sviním, takže se na jeho původ musejí lidé vyptávat na webových fórech, protože je nenapadne, že by mohl pocházet z Bible.

Křesťanství může být v moderní společnosti chápáno a pojímáno různě. Jednou z možností, jak o něm přemýšlet je – prozatím ne příliš rozšířený – koncept spirituální gramotnosti, jako určité východisko k všednímu životu ve složitě se měnícím světě.